Silvestr na Chrudimce 2015

Jako téměř každý rok, i letos se účastním akce, kterou den před koncem roku pořádá odbor Klubu českých turistů Hlinsko.

Téměř pokaždé chodím z Hlinska po zelené značce, proto jsem se rozhodl, že tentokrát uskutečním nějaké, alespoň kosmetické změny, i kdybych měl část trasy absolvovat sám. Už ve vlaku z Havlíčkova Brodu, plném turistů, bylo jisté, že někoho zlákám. Jdeme na náměstí a vyrážíme po modré značce, která se ovšem po pár kilometrech spojuje v Hamrech se zelenou. U rozcestníku Lány se setkáváme se známými, kteří přišli ze Ždírce nad Doubravou a pokračujeme společně. 

V Kameničkách se zastavujeme v restauraci Rychtář, která se turisty jen nafukuje, a pak opět zařazujeme změnu: k prameni nejdeme jako obvykle přes Filipov, ale po silnici směrem na Chlumětín. Odbočujeme doleva do osady Paseky a nejen za námi, ale už i proti nám šlapou skupinky turistů. 
Krásné slunečné, byť mrazivé počasí vytáhlo stovky lidí na poslední (či předposlední) letošní výšlap.

U pramene Chrudimky je hotový mumraj, pořadatelé nabízejí slivovici, horkou medovinu a špekáčky na opečení...

... a samozřejmě také diplom a možnost přispět pár korunami na akci Novoroční čtyřlístek. Ta se koná od roku 2004 a takto získané prostředky jsou využívány na vyznačení turistických tras pro vozíčkáře.

Pozdravíme se se spoustou známých, ale příliš dlouho se u pramene nezdržujeme. Po zelené značce sestupujeme z návrší do Filipova, úzkou asfaltkou přicházíme do osady Ovčín a mírným stoupáním míříme na Pešavu. 

Pešava je plochý, naprosto nezajímavý kopec, ale nemůžu si pomoct, když jsem na něm dosud nebyl, tak tam prostě musím!
Leckde se uvádí, že vrch Pešava je se svými 697 metry nadmořské výšky nejvyšším vrcholem Železných hor. Za mých mladých let platilo, že nejvyšším byl Vestec (668 m n. m.), a když později byla „uzákoněna“ Pešava, bylo mi to značně proti srsti. To už přece nejsou Železné hory, vztekal jsme se. 
A najednou ejhle! Když si na Wikipedii vyhledáte heslo Železné hory, dočtete se:
„Většina kartografických map chybně a proti logice posouvá hranice Železných hor dále k východu až téměř ke Svratce, ale podle mnoha geologů v čele s RNDr. Jindřichem Vodičkou, CSc., jenž se intenzivně Železnými horami zabýval celý život, vede hranice Železných hor zhruba údolím potoka Jánuše a pak údolím Chrudimky k Hlinsku, odtud pokračuje k severovýchodu směrem ke Skutči a odtud do Vrbatova Kostelce. Za nejvyšší vrchol tudíž nelze považovat Pešavu, jak je často uváděno, ale Vestec.“

Z Pešavy sestupuji neznačenými cestami lesem a loukami do Hlinska. Času do odjezdu vlaku mám spoustu, a tak mířím do Betlému. Tak se nazývá soubor dřevěných i zděných domků, které si v první polovině 18. století postavili drobní městští řemeslníci na pravém břehu Chrudimky.

Po krátkém posezení v malé útulné kavárně Na kamenném schodě se s fotoaparátem v ruce toulám mezi domky a lituji, že není půl metru sněhu. To by byly fotky!