neděle 3. dubna 2016

Frýdlant v Čechách

Na téměř týdenní toulání po západní části Jizerských hor a frýdlantském výběžku byl mi dobrým východiskem.

Frýdlant v Čechách je téměř osmitisícové město s bohatou historií, které se rozkládá na obou březích říčky Smědé v klínu Jizerských hor, na pomezí Německa a Polska. Vznikalo a rozrůstalo se ve stínu stejnojmenného hradu střežícího zemskou stezku do Lužice. Jádro města bylo prohlášenou městskou památkovou zónou s řadou typických měšťanských domů, situovaných především na náměstí a v Zámecké ulici. 
Dominantu centra tvoří pseudorenesanční budova radnice, postavená v letech 18931896 podle projektu vídeňského architekta Franze Neumana, autora liberecké radnice. Součástí frýdlantské radnice je 48 metrů vysoká rohová věž s hodinovým strojem a veřejnosti přístupným vyhlídkovým ochozem. Každou celou hodinu se z vrcholu věže ozývá zvonkohra s různými melodiemi. Ve druhém patře se nachází městské muzeum s expozicemi prezentujícími průřez dějinami, kulturou, přírodou a společenským děním ve Frýdlantu.
Druhou dominantou je děkanský chrám Nalezení sv. Kříže s unikátní hrobkou šlechtického rodu Redernů. Jsou zde i dva mladší kostely  sv. Máří Magdaleny v městské části Větrov a evangelický z počátku minulého století, stojící ve svahu nedaleko nádraží.
V roce 2010 byla při rekonstrukci náměstí odstraněna kašna z 60. let 20. století a na jejím místě byla postavena moderní, jednoduchá kašna s bronzovou sochou Albrechta z Valdštejna a s vodotrysky v dlažbě náměstí, které jsou v letních měsících spouštěny každou celou hodinu. Autorem projektu rekonstrukce náměstí a návrhu kašny byl Vladimír Balda a spoluautory J. Janďourek a J. Patrný, kteří do svého projektu začlenili i návrat zmíněné bronzové sochy. 
Sochu frýdlantského vévody v životní velikosti vytvořil v roce 1934 vídeňský sochař Heinrich Scholz, rodák z nedaleké Raspenavy. Socha stála na náměstí do roku 1948, kdy ji komunisté odstranili. Před návratem na náměstí byla restaurována a opatřena speciálním nátěrem, odolávajícím nepříznivým klimatickým podmínkám.
Nejvýznačnější dominantou města je však státní hrad a zámek Frýdlant, významně poznamenaný Albrechtem z Valdštejna. Prohlídku si ovšem z časových důvodů musím nechat na jindy, stejně jako návštěvu rozhledny, která stojí na opačném konci města.
Budova Špitálku, původně městský špitál, založený roku 1561, v současné době slouží jako stálá expozice historického vývoje města Frýdlantu.
Je zcela samozřejmé, že nemohu minout zdejší Zámecký pivovar. Stojí pod zámkem na pravém břehu říčky Smědé a jeho kořeny sahají hluboko do středověku. Postavili jej Redernové někdy před rokem 1600 a za vlády Albrechta z Valdštejna už fungoval na plné obrátky s ročním výstavem až tři tisíce sudů. Frýdlantsko bylo v období třicetileté války označováno za Šťastnou zemi (Terra felix), neboť slavný válečník uchránil zdejší obyvatele od válečných útrap a navíc jim přinášel zakázky pro svou mnohatisícovou armádu. A patřily k nim i dodávky piva... V éře socialismu, tedy celou druhou polovinu 20. století, byl v pivovaru sklad zeleniny a na přelomu tisíciletí už areálu hrozil zánik. Naštěstí jej zakoupil Marek Vávra a v dubnu 2010 začal s jeho rekonstrukcí. Samotná obnova budov na zastavěné ploše 2 500 m2 stála 45 milionů korun, z čehož dotace z EU činila 60 %. V roce 2015 se Zámecký pivovar Frýdlant stal absolutním vítězem 3. ročníku o nejlepší turistické atraktivity, kterou vyhlašuje agentura CzechTourism, a získal cenu Toulavé kamery.
V květnu 2014 byla uvařena první várka piva Albrecht, dnes je roční výstav 1 200 hl, plánuje se zvýšení na 5 000 hl a postupně až na hodnotu z počátku 20. století  40 000 hl. Majitel má i další smělé plány, jako přebudovat bývalý hvozd na ubytovací prostory, zřídit pivovarské muzeum apod.
Vstupuji do útulné pivovarské hospůdky, kde na první pohled upoutají dřevem obložené stěny, bytelné černé stoly, na zdech dobové fotografie a historické pohlednice. Z nabídky pěti druhů piv si objednávám ležák Albrecht. Obchodní názvy zdejších piv vycházejí ze skutečné historie. Jde o patrony z renesančního období: Melchior (světlý ležák 11º), Kateřina (tmavý ležák 13º) a Albrecht (světlý ležák 12º). Melchior neboli Melichar z Redernu (15551600) byl císařský rada, polní maršál a prezident tehdejší dvorské válečné rady. Pro mě je velkou zajímavostí, že zemřel 20. září v Německém, dnešním Havlíčkově Brodě. Kateřin se objevuje několik: Kateřina Šliková byla manželka Melchiora, Kateřina z Redernu jeho sestra a Kateřina z Harrachu byla druhou manželkou Albrechta z Valdštejna. A jen pro osvěžení paměti: Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna (15831634) byl český vojevůdce a politik, vévoda meklenburský, frýdlantský, hlohovský a zaháňský, vedle Tillyho nejvyšší velitel císařsko-ligistických vojsk během třicetileté války. 
Frýdlantský pivovar ovšem vaří i výčepní piva, Ale, Weizen a v nabídce nechybějí ani piva sezonní, teď konkrétně mimo jiné Märzen (velikonoční 14º). Všeobecně se nové frýdlantské pivo prezentuje registrovanou ochrannou značkou Albrecht, jehož logotyp vytvořil liberecký grafik Pavel Akrman.
Albrecht je příjemně nahořklý, taková piva mám rád. Je všeobecně známo, že chuť piva určuje voda. Původní pivovar bral vodu ze studní v blízkém Hágu, dnešní pivovar používá vodu z vrtu, který se musel ke spodní vodě dostat skrz 1047 metrů silnou vrstvu jílu, pozůstatek nánosů kontinentálního ledovce. Zdejší voda je zásaditá, střední tvrdosti a s dusičnany pod evropskou normou, složení má obdobné jako voda plzeňská. I proto je pro frýdlantské pivo charakteristická hořkost.


(následující článek Ke Gorile a na Oldřichovský Špičák)

Žádné komentáře:

Okomentovat