Útlou publikaci s podtitulem Věčný tulák vydala Eva Nováková Plevová, dcera Františka Plevy (1945–2009), fotografa a autora několika knih o Vysočině
Práce kvapná málo platná, toto lidové rčení dere se člověku na mysl už při nahlédnutí do textu na vnitřní straně obálky.
Hned v úvodu je třeba říct, že problém přečíst tuto knížku nespočívá v délce textu, ale v jeho kvalitě. Jedná se totiž o nedokončený, rozpracovaný text, který jsme společně s Františkem Plevou a Josefem Böhmem připravovali pro Vlastivědný sborník Světelsko a byli jsme si vědomi, že bude třeba ještě značného úsilí, abychom docílili publikovatelné podoby. Než se tak stalo, František zemřel...
Nyní jsme se tedy dočkali toho, že Františkova dcera nedokončený rukopis vzala a bez dalších úprav jej nechala v Nové tiskárně Pelhřimov vytisknout. Nemálo na tom, že text neprošel jazykovou korekturou, takže pozorný čtenář objeví množství chyb interpunkčních a pravopisných, ale i překlepy vzniklé zřejmě při přepisu. Jeden příklad za všechny: namísto Kudějovy americké přezdívky „Sid Goodday (Zdeněk Dobrý den)“ se na str. 11 objevilo „Sid Goodbye (Zdeněk Dobrý den)“, což i člověk s elementárními znalostmi angličtiny pozná, že je nesmysl.
Publikace má pouhých osmačtyřicet stránek, přičemž osmnáct(!) z nich zabírají nepříliš kvalitní celostránkové snímky, některé již mnohokrát publikované. Z třiceti stránek textu vybírám ještě dvě češtinářské perly: „... procházeli směrem na nejvyšší vrchol okolí Melechova...“ (str. 19) a „... používal jadrná slova, která nelze ani popsat...“
Nyní jsme se tedy dočkali toho, že Františkova dcera nedokončený rukopis vzala a bez dalších úprav jej nechala v Nové tiskárně Pelhřimov vytisknout. Nemálo na tom, že text neprošel jazykovou korekturou, takže pozorný čtenář objeví množství chyb interpunkčních a pravopisných, ale i překlepy vzniklé zřejmě při přepisu. Jeden příklad za všechny: namísto Kudějovy americké přezdívky „Sid Goodday (Zdeněk Dobrý den)“ se na str. 11 objevilo „Sid Goodbye (Zdeněk Dobrý den)“, což i člověk s elementárními znalostmi angličtiny pozná, že je nesmysl.
Publikace má pouhých osmačtyřicet stránek, přičemž osmnáct(!) z nich zabírají nepříliš kvalitní celostránkové snímky, některé již mnohokrát publikované. Z třiceti stránek textu vybírám ještě dvě češtinářské perly: „... procházeli směrem na nejvyšší vrchol okolí Melechova...“ (str. 19) a „... používal jadrná slova, která nelze ani popsat...“
Žádné komentáře:
Okomentovat