Bojiště

To je název vesnice – i když o bojiště jde také...

Když jsem si loni na podzim vyšlápl na vrchol Melechova (715 m) za poměrně novou keškou, zažil jsem velké překvapení. Pár metrů od vrcholové hromady naskládaných kamenů jsem na velkém kameni objevil malou černou pamětní desku s nápisy Super omnia vincit veritas, 600 let a  krátkým vysvětlujícím textem:
Toto je místo husitských shromáždění zvaných „poutě na hory“. Po kázání zde bylo přijímáno podobojí a shromáždění přítomní byli získáváni pro reformu církve. Tento vrch je němým svědkem touhy prostých lidí po rovnosti a svobodě vyznání.

Heslo, jehož český překlad zní „Pravda vítězí nade vším“, pochází z dopisu, který roku 1413 napsal Mistr Jan Hus bakaláři církevního práva a mistru svobodných umění Janu z Rejštejna (pozdějšímu rektoru University Karlovy), číslovka poukazuje na 600. výročí tzv. poutí na hory, událostí spojených s první fází husitské revoluce, za niž lze považovat období let 1419–1424, tedy od první pražské defenestrace po smrt Jana Žižky z Trocnova.

*  *  *

Potud je tedy jasno, zůstávaly ovšem dvě otázky, na které jsem hledal odpovědi: Kdo a kdy sem tu desku umístil? Dotazy na různých místech výsledek nepřinesly, pomohl až internet.
Jedná se o součást projektu Boží bojovníci – 600 let, který řeší umístění reliéfních desek na místa, jež mají vztah k husitství, existují do dnešních dnů, jsou doložena v pramenech a jsou neoznačená.
To znamená, že události v dané lokalitě nejsou v současné době připomínány žádnou pamětní deskou, pomníčkem, sochou, či zmínkou na informační tabuli. Celý projekt je rozložen do několika let a jeho cílem je uměleckou formou připomenout dávné události z husitské epochy – obzvláště dnes, kdy se na některé úseky dějiny našeho národa nahlíží „nějak jinak“. Za projektem stojí realizační tým ve složení akad. arch. Tomáš Kotas, Zdeňka Kotasová, MUDr. Ladislav Kotík a Jiří Motyčka, odborným garantem je prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc., mimo jiné autor nedávno vydaného monumentálního, téměř devítisetstránkového životopisu slavného husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova.
V plánu je osazení několika desek a pomníčků ročně. První byl odhalen 8. 6. 2019 na vrchu Oreb u Třebechovic, čtvrtý na vrcholu Melechova 9. 7. 2019 a zatím jeden z posledních 6. 6. 2020 v obci Bojiště u Ledče nad Sázavou, tedy shodou okolností jen asi pět kilometrů severozápadně od Melechova.

A proč právě v Bojišti? Bitva v květnu (patrně 18.) 1420, která se odehrála v blízkosti dnešní obce Bojiště, patří sice mezi první boje husitských válek, ale v obecnou známost nevešla. Snad pro svůj nevelký rozsah i význam. Přesto se k ní váže jedno zajímavé prvenství: byla to první bitva husitů se zahraničním nepřítelem. Husité shromáždění na Melechově byli při pokusu o přesun na Hradiště na hoře Tábor přepadeni Zikmundovou uherskou jízdou první křížové výpravy, která vytáhla z Kutné Hory. Podařilo se jim svést úspěšný obranný boj ve vozové hradbě, při němž byl smrtelně raněn jejich vůdce ledečský farář Petr. Po jeho smrti se husité vrátili zpět do svých domovů. Tak to alespoň líčí ve své kronice Vavřinec z Březové. 

Bojiště leží asi tři kilometry jižně od Ledče nad Sázavou a žije v něm 287 obyvatel (2020). Je jednou z nejmladších na Ledečsku, byla založena až po třicetileté válce a první písemná zmínka o ní je až z roku 1720 („Boyschtie“). Svůj název dostala podle střetnutí, kde se zde odehrálo v roce 1420.
V osadě Malé Bojiště, situované asi pět set metrů od obce, stojí uprostřed hřbitova v lokalitě zvané Na Poušti raně barokní kostel sv. Vojtěcha.
První zmínka o něm je z roku 1560, ovšem předcházela mu kaple, kterou snad nechal postavit Mikuláš Trčka z Lípy na paměť zmíněné bitvy z roku 1420. Ve věžičce bývaly dva zvony, oba byly zrekvírovány pro válečné účely, menší v roce 1846, větší s nápisem Bojiště před druhou světovou válkou. Naštěstí byl nalezen na nádraží ve Vídni a na podzim roku 1945 znovu zavěšen.
Za kostelem, u ohradní zdi hřbitova stojí památný strom lípa sv. Vojtěcha. Cíleně vysazená byla pravděpodobně při obnově kostela v roce 1768. Spolu s kostelem tvoří neodmyslitelnou dominantu této části obce. Je vysoká třicet metrů a obvod kmenen ve výšce 1,3 m činí 592 cm.

Od roku 1906 v Bojišti působil jako řídící učitel Jan Valchář (1867–1926), historik, konzervátor památkové péče v tehdejším okrese Ledeč nad Sázavou a spoluzakladatel ledečského muzea. Sepsal monografii Ledečsko a Dolnokralovicko, která je dodnes zajímavým pramenem k poznání historie tohoto regionu.
Znak Bojiště je novodobý, vznikl díky zákonu z roku 1990, který dal právo na znak všem obcím. Rozhodnutí o udělení znaku a vlajky je z 25. listopadu 2011 a má číslo 24.
Heraldický popis znaku: V zeleném štítě na stříbrném trávníku zlatý bojový vůz, z něhož vyrůstají vedle sebe tři vztyčená stříbrná kopí na zlatých násadách.

(Část informací byla čerpána z www.husitství.cz)