Pod kopcem Šafranice, na pasece obklopené lesem nedaleko silnice z Horní Paseky do Kališť, se nachází skromné a skryté poutní místo s kaplí Nejsvětější Trojice a studánkou zvanou Křižná
Zdejšími hlubokými lesy často procházel misionář Čáslavského kraje P. Václav Hanzeli upevňovat katolickou víru v těchto končinách. Zastavoval se u lesní studánky a omýval si bolavé oči její čistou a chladivou vodou. Bolest se postupně mírnila a po nějakém čase ho přestaly oči bolet úplně. Z vděčnosti za své uzdravení nechal v roce 1741 postavit u studánky mezi dvě lípy dřevěný kříž a po stranách sochy Panny Marie a sv. Víta z dubového dřeva. Svatý Vít byl patronem kostela v nedalekém městečku Zahrádka, kde byl Hanzeli v letech 1730–1736 kaplanem. Nad studánkou byla postavena dřevěná kaplička, na jejíž vnější stěny namaloval malíř Josef Svoboda z Lukavce v roce 1742 dvanáct obrázků svatých. Kolem kapličky byly zhotoveny dřevěné lavice pro poutníky, kterých přicházelo stále více a více, omývali se zázračnou vodou a v lahvích si ji odnášeli domů. V roce 1845 nechala Kateřina Daňková, hostinská v Zahrádce, na vlastní náklad postavit místo dřevěného kříže kamenný s litinovým Kristem.
Když dřevěná kaplička začínala dosluhovat, nechali radní ze Zahrádky postavit kapličku kamennou. Ke cti a slávě Nejsvětější Trojice ji v den sv. Václava 28. září 1868 vysvětil zahrádecký farář Jan Křivohlávek. V roce 1912 byla kaple na náklady obce Zahrádky opravena, dostavěna o apsidu a věžičku, do níž byl zavěšen 30 kg těžký zvon, a vnitřek vyzdoben. Za druhé světové války kaple o svůj zvon přišla, ale v roce 1948 zde byl zavěšen nový.
Místo je také spojeno s působením P. Josefa Toufara (1902–1950), jedné z prvních obětí komunistické StB u nás, Mons. prof. ThDr PhDr. Karlem Vránou (1925–2004), teologem, filosofem a vysokoškolským pedagogem a Bohumilem Vítem Tajovským (1912–1999), opatem Želivského kláštera, minulým režimem pronásledovaným a 11 let žalářovaným.
V 80. letech minulého století a v roce 2004 byly provedeny velké opravy kapličky a roku 2008 bylo na lesní mýtině rozmístěno třicet dřevěných lavic. Až do dnešní doby se tu konají dvě slavné poutě (v letech 1973 až 1987 zakázané). V červenci ji pořádá Československá církev husitská a o první srpnové neděli církev katolická. Křižná studánka je ovšem oblíbeným místem nejen nábožensky založených poutníků a obyvatel někdejšího městyse Zahrádky, který byl v letech 1970–1976 zbourán a zalit vodami Švihovské přehradní nádrže, ale i turistů vyhledávajících klidné a tiché místo.
Útlou publikaci Křižná studánka s množstvím převážně archivních fotografií a Toufarovým kázáním proneseným v roce 1946 právě u Křižné studánky připravil básník, spisovatel a publicista Miloš Doležal (*1970) a vydal Nezávislý podmelechovský spolek za podpory obce Horní Paseka. Podrobnosti naleznete na tomto blogu zde.
Místo je také spojeno s působením P. Josefa Toufara (1902–1950), jedné z prvních obětí komunistické StB u nás, Mons. prof. ThDr PhDr. Karlem Vránou (1925–2004), teologem, filosofem a vysokoškolským pedagogem a Bohumilem Vítem Tajovským (1912–1999), opatem Želivského kláštera, minulým režimem pronásledovaným a 11 let žalářovaným.
V 80. letech minulého století a v roce 2004 byly provedeny velké opravy kapličky a roku 2008 bylo na lesní mýtině rozmístěno třicet dřevěných lavic. Až do dnešní doby se tu konají dvě slavné poutě (v letech 1973 až 1987 zakázané). V červenci ji pořádá Československá církev husitská a o první srpnové neděli církev katolická. Křižná studánka je ovšem oblíbeným místem nejen nábožensky založených poutníků a obyvatel někdejšího městyse Zahrádky, který byl v letech 1970–1976 zbourán a zalit vodami Švihovské přehradní nádrže, ale i turistů vyhledávajících klidné a tiché místo.
Útlou publikaci Křižná studánka s množstvím převážně archivních fotografií a Toufarovým kázáním proneseným v roce 1946 právě u Křižné studánky připravil básník, spisovatel a publicista Miloš Doležal (*1970) a vydal Nezávislý podmelechovský spolek za podpory obce Horní Paseka. Podrobnosti naleznete na tomto blogu zde.
* * *
Od kapličky mírně stoupáme lesní cestou na vrchol nedalekého vrchu Šafranice (627 m), z něhož je v důsledku kůrovcové kalamity částečný výhled:
Žádné komentáře:
Okomentovat