Tak zní celý název pochodu pořádaného TOM Viking Praha. Po loňské účasti jsme si letošní trasu poněkud přizpůsobili, a to tak, abychom se podívali na nová místa a také s ohledem na lov kešek
Start je jako obvykle ve Zbraslavi na náměstí, kde stejně jako loni nejprve navštěvujeme cukrárnu, abychom nedostali kofeinový absťák, a pak jdeme k památníku obětem první světové války luštit indicie zdejší multinky. Teprve potom se vydáváme na „naši“ trasu. Kolem divadla Jana Kašky, zdejšího rodáka a později herce, přicházíme k přístavišti výletních lodí plujících z Prahy na Slapy a pokračujeme po hrázi oddělující Vltavu od části původního koryta Berounky, kterým se do roku 1834 vlévala do Vltavy: Dostáváme se pod Radotínský most, který je součástí Pražského okruhu označovaného D0. Ve skutečnosti se jedná o dvojici mostních staveb, z nichž jedna překlenuje Vltavu a druhá Berounku. Fyzicky na sebe plynule navazují a tvoří jediný most označovaný za nejdelší v České republice, z úředního hlediska jde však o dvě různé stavby, přičemž každá má jiné konstrukční řešení. Provoz na mostě byl zahájen 20. září 2010. My procházíme pod mostem přes Vltavu, jehož součástí je zavěšená lávka pro cyklisty a chodce, postavená sice v roce 2010, ale bez nájezdových ramp. Její zprovoznění se o několik let opozdilo jednak kvůli sporu o prodej pozemku, na němž měla stát pravobřežní rampa, jednak z důvodu procesních průtahů a také kvůli povodním v roce 2013. Do provozu byla uvedena v sobotu 12. dubna 2014.
Oklikou se dostáváme k levobřežní nájezdové rampě, kde nás hledání kešky chvíli zdrží... Vracíme se na pěšinu podél Vltavy a vstupujeme na Lahovický most. Byl postaven v letech 2001–2004, jeho součástí je dvojice netradičně umístěných vyhlídkových plošin: Po vystoupání na devítimetrovou ocelovou konstrukci se nám nabízí výhled na soutok Berounky s Vltavou, Radotín, Zbraslav i jižní část Prahy. Samozřejmě letecký snímek soutoku z Mapy.cz je něco jiného: Za mostem stojí po pravé straně pomník nad hromadným hrobem účastníků Pražského povstání a vlasovců. Jsou zde pochováni vojáci 2. pěšího pluku 1. divize ROA (Ruské osvobozenecké armády), kteří padli v boji o most přes Berounku. Vlasovci jsou na konci seznamu označeni jako 16 neznámých vojáků. Na konci druhé světové války vznikla za Pražského povstání na okraji starého lahovického mostu barikáda. Pěším jednotkám i obrněné technice z SS výcvikového prostoru „Benešov“ se až na několikátý pokus podařilo ráno 7. května 1945 probít přes most přes Berounku. Při obraně Lahovic a jihozápadního předpolí Prahy (dnes městská část Zbraslav) padlo 22 bojovníků; o prudkosti bojů svědčí fakt, že z 25 nasazených příslušníků ROA padlo 16 vojáků. Dalších 21 místních obyvatel bylo zavražděno (popraveno) SS při obsazování obce; jednotky SS některé občany využily při rozebírání barikád i jako živou clonu při postupu na Velkou Chuchli. Pochopitelně ani tato bojová činnost se neobešla beze ztrát.
Podcházíme Lahovický most a za areálem Paintball Praha Radotín...
... se jdeme podívat k památníku připomínajícímu středověké pohřebiště, kam lidé pohřbívali své blízké v 9.–11. století. Památník má podobu neopracovaného kamene z červeného sliveneckého mramoru s krasovou výzdobou a výšku i šířku 1,8 m: Při stavbě silnice do Radotína v roce 1954 zde byly narušeny raně středověké hroby. Archeologický průzkum v letech 1955–1960 odhalil 395 hrobů s celkem 440 ostatky lidských těl. Jde tedy o největší archeologicky prozkoumané raně středověké pohřebiště Čechách. Bylo orientováno severojižně na ploše asi 135 x 25 m. Všechny ostatky byly orientovány nohama na východ a hlavou k západu, což napovídá o předkřesťanském rituálu. V každém hrobě se nacházely drobné předměty a některé ostatky vykazovaly známky protivampyrických zásahů. Po levém břehu Berounky se dostáváme opět k Radotínskému mostu, tentokrát k části překlenující Berounku:
Také tady je pod mostem zavěšena lávka pro cyklisty a chodce... ... a my po ní přecházíme na pravý břeh. Kousek cesty jdeme po cyklostezce A102, z níž odbočujeme doprava na polní cestu zpočátku asfaltovou, později jenom zpevněnou. Nachází se na ní část powertrailu s deseti keškami, které bez problémů odlovíme a pak po červené turistické značce míříme do Zbraslavi. Kličkujeme stoupajícími ulicemi, míjíme Lidl a v bývalém lomu se zastavujeme pro kontrolní razítko. Po modré turistické značce se dostáváme do parku Belveder, který před pár lety prošel rekonstrukcí, takže jsou zde zpevněné cesty, dřevěné můstky a vyhlídka (ze které pro vzrostlou vegetaci není bohužel nic vidět) a upravený pramen Královka. Na krátkou odbočku se zastavujeme v Kaškově ulici, nikoli však u rodného domu herce Jana Kašky (*1810), ale u Zbraslavské kozy:
Zbraslavská koza je značkou piv, která navázala na dlouholetou rodinnou tradici. Jedná se o „dívčí podnik“, konkrétně Hany Křenkové a její dcery Dominiky. Pradědeček Hany Křenkové, Antonín Černý, byl původně bednář ve smíchovském Staropramenu, ale v roce 1936 se rozhodl, že chce svou vlastní hospodu a stáčírnu piva. Pivo Zbraslavské kozy ale vzniká jinde. Původně šlo o létající pivovar, ležák vařily různé malé pivovary, nyní už dolétal a pivo se vaří na jihu Čech v pivovaru Hulvát, což je, mimochodem, také rodinný podnik. * * *
Prodavačka mi dala jednu kozu do ruky😀, já ji potěžkal😀 – a strčil do batohu! Náměstí už je na dohled, v cíli pochodu převezmeme diplomy a jdeme na jedno pivko do restaurace Škoda lásky:
Její název není náhodný, v tomto domě totiž nějakou dobu žil legendární skladatel dechové hudby a zdejší rodák Jaromír Vejvoda (1902–1988), autor téměř po celém světě proslavené polky Škoda lásky neboli Rosamunde či Roll out the Barell: Čas zbývající do příjezdu vlaku využíváme k odlovu nedaleké earthkešky týkající se přírodní památky U Závisti. Nachází se u frekventované silnice ze Zbraslavi do Komořan, jejíž výstavbě vděčíme za tento exkluzivní odkryv, kde můžeme krásně vidět jednotlivé vrstvy. Jaké horniny zde můžeme vidět? Vesměs zpevnené úlomkovité usazené horniny, které vznikly tak, že řeky přinášely z pevniny na dno moře drobné úlomky různých hornin. Tyto úlomky se usadily na dně mořských prohlubní, kde vytvořily různě silné vrstvy. Hercynským vrásněním byly tyto vrstvy vyzdviženy nad hladinu moře a vytvořily pevninu. Odtokem mořské vody mezi usazenými úlomky hornin vykrystalizoval tmel, který tyto úlomky spojil. Tím byla hornina zpevněna. Protože se podmínky pro usazování časem rychle měnily, můžeme v odkryvu pozorovat střídající se vrstvy nápadně rozdílných typů hornin.
Žádné komentáře:
Okomentovat