Kolo, kolo mlejnský

Další ročník turistického pochodu pořádaného odborem KČT Praha-Karlov, oddílem Turban

Stejně jako loni jedeme i letos začátkem roku už poněkolikáté na pochod do Prahy. Start je opět ze stanice metra B Luka, ale než se vydáme na trasu, neodpustíme si šálek espressa. Podle poměrně obsáhlého textu propozic kličkujeme ulicemi Stodůlek a pak přírodní památkou U Hájů s retenční nádrží Brouček. Poté, co jsme se dostali z lesa, přicházíme k bývalému a nedávno opravenému dvoru Háje:

Jeho vznik je datován do počátku 19. století. Ve 30. letech 19. století jej koupil průmyslník a bankéř rytíř Leopold Lämmel, první ředitel České spořitelny. Jeho otec založil v Praze obchod s vlnou a Lämmel tento velký majetek ještě rozmnožil tak, že mohl sám roku 1831 nabídnout Rakousku půjčku osm milionů zlatých! Dvůr užíval se svou rodinou jako letní sídlo. Roku 1836 vznikl patrový letohrádek na čtvercovém půdorysu, venkovním schodištěm propojený s původním obytným stavením. Později přistavěná sýpka, stáje a stodola pak uzavřely rozlehlý čtvercový dvůr. Po roce 1945 usedlost sloužila zčásti jako skladiště a zbytek byl opuštěný (pohled na staré fotografie je více než tristní). V roce 2005 měla dvůr ve vlastnictví Nadace českého fondu umění, která zde restaurovala barokní sochy. O dvůr se přihlásili dědicové, kteří jej zrekonstruovali, došlo i k obnovení původní nedochované věže.

Kolem zahrádkářské kolonie se dostáváme k barokní kapli z poloviny 18. století pravděpodobně podle návrhu K. I. Dientzenhofera. Kruhová stavba s mělkými bočními kaplemi a kruhovým kněžištěm je sklenuta kupolí s lunetami:

Původně byla zasvěcena Nalezení sv. Kříže, ale od 12. června 2016 nese titul sv. Kříže a sv. Heleny a od června 2011 se v něm pravidelně každou neděli konají řeckokatolické bohoslužby. Podrobnější informace o jeho historii najdou zájemci v textu umístěném na dveřích.

Podél tratě Pražského Semmeringu pokračujeme k hlavní silnici a Vstavačovou ulicí k suchému poldru Tatra Zličín. Suchý poldr je vodní dílo sloužící protipovodňové ochraně. Ač jde o vodní dílo, je označení „suchý“ u poldru namístě. Po většinu času v něm totiž žádná voda není. Tou se naplní až v momentě, kdy hrozí, že se vylije z břehů přilehlý vodní tok. Konkrétně tato nádrž vznikla přehrazením údolí Motolského potoka a je díky 5,5 m vysoké a 130 m dlouhé hrázi schopna při povodních pojmout až 44 520 m3 vody a zatopená plocha je 21 270 m2.

Pokračujeme k zachovalámu pískovcovému lomu Na Pískách. Těžilo se v něm za první republiky i ještě před druhou světovou válkou, dodnes vidíme těžbou obnažené skály. A také také zajímavou průchozí jeskyni:

Těžbou pískovce zde vznikla možnost vidět vrstvy způsobené jeho ukládáním. Na dvou místech v lomu zasáhla těžba pod úroveň terénu a po jejím ukončení na místě vznikly prohlubně, které se naplnily vodou. Jedna ze zatopených částí lomu je nepřístupná, což je škoda, ale jedná se o soukromý (a oplocený) pozemek. Druhá (na jejímž území se nachází earthcache) je naopak přístupná a je blízko ní vybudována cesta. Část lomu byla zasypána a byl na ní postaven nedaleký obchodní dům Globus.

Stoupáme kolem lomu, procházíme kolem zmíněného obchodního domu Globus, míjíme KFC a Tesco, později také Britskou čtvrť a stodůlecký hřbitov. Přicházíme k jezírku (nyní vypuštenému) se sochou (podle propozic se jedná o Rusalku, podle Mapy.cz o Ženu s květy) od Kurta Gebauera (*1941):

Pokračujeme ke kostelu sv. Jakuba Staršího, pseudogotické stavby z let 1901 až 1903, postavené na místě románského kostela:

Od kostela míříme do Panské zahrady. V minulosti se zde nacházela farská zahrada, která patřila k faře kostela sv. Jakuba Většího. Později zde vzniklo zahradnictví a zahrádkářská kolonie. K realizaci parku došlo v 80. letech 20. století. Poslední rekonstrukce proběhla v letech 2009–2011. V rámci ní přibyla fontána v podobě soustavy betonových bazénků s tryskami a keramickými sedátky.

Loni jsme se sem z bujnosti šli podívat na upravený pramen Prokopského potoka (prý součást výstavby sídliště někdy v 80. letech), který dále pokračuje do Prokopského údolí. Letos jsme v restauraci Mlejn, kde byl cíl pochodu, v klidu poseděli a poslechli si produkci skupinky sestávající ze dvou kytaristek a basového kytaristy.