K rodnému domu Jana Kubiše

U příležitosti 100. výročí narození byl v Dolních Vilémovicích na Třebíčsku po náročné rekonstrukci slavnostně otevřen rodný dům Jana Kubiše, příslušníka československé zahraniční armády ve Velké Británii, který byl spolu s Jozefem Gabčíkem 29. prosince 1941 v rámci operace Anthropoid vysazen v protektorátu a 27. května 1942 granátem smrtelně zranil zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Nevyužívané stavení, které ještě před pár lety bylo v havarijním stavu a hrozila jeho demolice, obec získala jako dar od soukromého vlastníka a podařilo se jí nejen provést díky dobrovolníkům svépomocnou opravu střechy, ale zároveň po vyhlášení sbírky v roce 2009 přesvědčit stovky drobných i větších dárců a získat téměř dva miliony korun. Celkem stála rekonstrukce 3,4 mil. Kč, a tak pro obec starosti ještě nekončí. K úhradě zbývá ještě asi 900 tisíc korun, proto bylo založeno nové sbírkové konto, na které mohou lidé přispívat. 

V malém muzeu jsou na stěnách zvětšené vojenské fotografie Jana Kubiše a v prosklených vitrínách jeho osobní předměty, dokumenty a část oblečení, ve kterém zemřel. Stalo se tak v kryptě pravoslavného kostela Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici, kde se přes tři týdny skrýval spolu s dalšími parašutisty, než byli zrazeni a po těžkém boji 18. června zahynuli. 

Především však jsou zde vystaveny předměty, které letos začátkem dubna – tedy po více než sedmdesáti letech – našel jeden z pracovníků třebíčské stavební firmy Hádlík při opravě domku ukryté pod schody na půdu. Odborníci z Vojenského historického ústavu v nich odhalili například potvrzení o propuštění z činné služby z listopadu 1938, Kubišovo vysvědčení, jeho korespondenci s blízkými a fotografie. Ovšem nejcennějším nálezem byly výložky a knoflíky z vojenského stejnokroje, odznak z čepice a poddůstojnický bodák. Jedná se bez přehánění o poklad, když uvážíme, že gestapo s pověstnou důkladností obrátilo v roce 1942 dům naruby. Poté, co v domě skončí výstava osobních předmětů, vznikne zde stálá expozice, na jejíž konečné podobě obec spolupracuje s Vojenským historickým ústavem.

Před slavnostním otevřením rodného domu

Bysta Jana Kubiše, jejímž autorem je Stanislav F. Müller, byla umístěna před domem na provizorním podstavci, po dokončení bude umístěna buď přímo na fasádě nebo na prostranství před domem.

Zúčastnil se i brigádní generál Jaroslav Klemeš, poslední žijící parašutista, který seskočil na území Protektorátu

Skotští dudáci

Součástí oslav byla výstava armádních vozů - veteránů

Kromě rodného domu je v Dolních Vilémovicích v budově obecního úřadu stálá expozice věnovaná Janu Kubišovi a dalším obětem fašistické okupace. Byla instalována v roce 1993, do té doby připomínala oběti heydrichiády jen pamětní deska vsazená v roce 1965 do podstavce pomníku padlým v 1. světové válce. Na jednotlivých panelech jsou vystaveny materiály o mládí a rodině J. Kubiše, kopie dokumentů týkajících se výcviku ve Velké Británii a vysazení v protektorátu, kopie fotografií z Kubišova pobytu ve Velké Británii, některé dobové dokumenty z období heydrichiády a také fotodokumentace ze vzpomínkových akcí. 

Další panely jsou věnovány členům rodiny Denemarkovy, kteří ukrývali parašutistu Františka Pospíšila ze skupiny Bivouac a byli popraveni nebo zahynuli v koncentračním táboře.

Na návsi v Dolních Vilémovicích

Památník padlým v 1. světové válce s pamětní deskou obětí heydrichiády

Jan Kubiš (*24. 6. 1913, †16. 6. 1942)

V roce 1935 nastoupil do základní vojenské služby a po jejím ukončení zůstal v armádě jako délesloužící poddůstojník. Po okupaci byl demobilizován, vrátil se do svého rodiště, nějaký čas pracoval v místní cihelně, ale v červnu 1939 se rozhodl bojovat. Odešel ilegálně do Polska a pak lodí do Francie, zavázal se k pětileté službě v cizinecké legii a po přesunu do severní Afriky krátce sloužil s Jozefem Gabčíkem, s nímž se seznámil už v Polsku. Po vypuknutí války mezi Francií a Německem se účastnil se bojů na severu Francie, za statečnost mu byl udělen francouzský válečný kříž. Po porážce Francie byl spolu s dalšími československými vojáky převezen do Velké Británie. Absolvoval rotmistrovský kurz a později speciální výcvik pro nasazení v týlu nepřítele. S Jozefem Gabčíkem tvořil paraskupinu Anthropoid, jejímž úkolem bylo zlikvidovat říšského protektora. Po atentátu se oběma podařilo v nastalém zmatku uniknout, přestáli i následnou mohutnou policejní razii, ale úkryt v kryptě pod pravoslavným kostelem Cyrila a Metoděje byl za přispění zrádce Čurdy vypátrán. 18. června 1942 v časných ranních hodinách obklíčily chrám stovky ozbrojených mužů z oddílů SS a gestapa. V nerovném boji byl Jan Kubiš smrtelně zraněn výbuchem granátu na kostelním kůru a zemřel při převozu do nemocnice.

Dolní Vilémovice čtrnáctkrát „navštívilo“ gestapo a postupně odváželo členy Kubišovy rodiny a příbuzné, nejdříve blízké, později i vzdálenější. Celkem sedmatřicet zatčených bylo odvezeno do terezínské věznice. Po dvou měsících byli někteří  propuštěni, ale deset nejbližších příbuzných bylo odvezeno do koncentračního tábora Mauthausen a tam 24. října 1942 popraveno.

Za hrdinství prokázané v boji proti nepříteli obdržel Jan Kubiš mnoho vyznamenání, bohužel naprostou většinu in memoriam.