pátek 30. března 2018

Za sněženkami na vrch Špičák u Třeště

Jaro se pomalu a ztěžka dostává k moci, koberce bledulí už nám poněkud zevšedněly, avšak se sněženkami je to jinak

Vydáváme se za nimi na vrch Špičák nacházející se severovýchodně od Třeště. Začínáme od kdysi vysoce utajovaného objektu S-7, což byl pozemní kryt krizového velitelství Štábu civilní obrany Brno pro cca 250 osob v případě válečného konfliktu. Většina technologií v objektu umístěných je do dnešního dne udržována ve funkčním stavu. Objekt byl dokončený po třech letech výstavby v roce 1974, kdy byl z důvodu vysokého utajení označen za sklad ovoce a zeleniny. Jeho nejvyšší utajení bylo zrušeno rozhodnutím vlády v roce 2011. Nepravidelné prohlídky zajišťuje třešťské Muzeum Tesla, někdy bych se sem samozřejmě rád podíval...
Procházíme kolem pěti kaskádovitě uspořádaných rybníků.  U rybníku Komora, který je druhým odspodu, je volně přístupný přepad vodárenského vrtu Voda života. Voda se spouští kohoutkem a místní si sem chodí s kanystry. 
Foto z www.estudánky.eu, autor poduch.dc
Souběžně s modrou turistickou značku tudy vede také Naučná stezka Podivuhodná setkání Eleonory Sternbachové (viz následující článek na tomto blogu). Přicházíme k rozcestí Třešť-hájovna. Okraj lesa zde lemuje památné stromořadí jedenácti mohutných, více než sto let starých douglasek tisolistých, které jsou v naší přírodě zajímavým prvkem.
Zastavujeme se na konci dubové aleje, která sem mírně stoupá ze severního konce Třeště. Je dlouhá 1550 metrů a skládá se ze 179 stromů dubů zimních, letních, červených a také habrů obecných. Některé původní stromy už nestojí a byly nahrazeny novými.
Vedeni modrou značkou stoupáme na zalesněný kopec Velký Špičák (734 m). Národní přírodní rezervace Velký Špičák je chráněné území vyhlášené na ploše 45,58 ha už v roce 1964. Předmětem ochrany je reprezentativní ukázka původních lesních společenstev Českomoravské vrchoviny, kde se neprovádějí žádné zásahy s výjimkou šetrné podpory původních druhů dřevin. 
Převažuje buk s jedlí a smrkem, na úbočích javor klen a mléč, jasan ztepilý a jilm horský. Pozoruhodný v této nadmořské výšce je i výskyt dubu letního a habru obecného. V bohatém bylinném podrostu roste např. měsíčnice vytrvalá, česnek medvědí nebo sněženka podsněžník (Galanthus nivalis),...
... v keřovém patru vzácný lýkovec jedovatý. Les hostí i vzácné druhy dřevokazných hub a vyskytují se zde i chráněné druhy mechů. V podloží se nacházejí metamorfované horniny – na svazích migmatit, na vrcholu pararula. Vrcholová partie Velkého Špičáku je velmi členitým terénem s vystupujícími mrazovými sruby a menšími kamennými moři.
Zapisujeme se do vrcholové knihy uložené v plechové schránce a za sněženkami sestupujeme pár vrstevnic dolů.
Když se dostatečně vynadíváme a usoudíme, že i snímků máme dost, vracíme se na vrchol a sestupujeme po Naučné stezce Špičák, vyznačené z Třeště přes Špičák do Jezdovic. Měří deset kilometrů, my z ní využijeme jen zhruba třetinu.

Žádné komentáře:

Okomentovat