Zahájení jarní turistické sezóny 2018

Již 27. ročník Zahájení jarní turistické sezóny v KČT, oblast Vysočina, tentokrát pořádané nikoli některým odborem KČT, ale přímo oblastním výborem

Kvůli nepříznivé předpovědi počasí, avizující mrznoucí déšť, náledí a sněžení, měníme plánovanou jízdu auty do Jihlavy za bezstarostné cestování vlakem. Stejný způsob ostatně volili i turisté z Havlíčkova Brodu a ze Žďáru nad Sázavou.

Masarykovo náměstí, kam přicházíme po deváté hodině, je takřka liduprázdné, jen před stanem připraveným pro hlavní organizátory a hosty se na chůdách prochází moderátor a zve příchozí na prezenci. Ta probíhá ve vestibulu radnice a oproti prázdnému náměstí je zde nabito k prasknutí a fronta se táhne až ven. Vyplňujeme přihlašovací lístky a jdeme si stoupnout na její konec. Záhy zjišťujeme, že fronta se takřka nepohybuje. Příčiny jsou dvě, jednak někteří předbíhají, ale hlavní problém je v tom, že hned v sousedství registrace pořadatelé umístili přihlášky na komentované prohlídky a účastníci přicházejí neinformovaní, vyptávají se a tím zdržují.
Při odevzdání registračního lístku dostáváme účastnickou tašku s propagačními a informačními předměty, pamětním listem a tzv. butonem neboli plackou se spínacím špendlíkem, která bude sloužit jako vstupenka do všech objektů ve městě označených logem akce.

Ve vestibulu je možno zakoupit drobné občerstvení jako kávu, svařené víno a koláčky (čaj je k dispozici zdarma) a navštívit výstavu ke 130. výročí založení KČT a o činnosti jednotlivých odborů sdružených do oblasti Vysočina. Mezi panely samozřejmě nechyběl ani ten o našem odboru KČT Bohemia Světlá nad Sázavou, pro který jsem připravil několik větších barevných fotografií a text.

Z pódia krytého stanem se s krátkými projevy obracejí k přítomným turistům Jaroslav Šlechta, nový předseda oblasti KČT Vysočina, Stanislav Balík a Marie Vincencová, hlavní pořadatelé akce, Jana Fischerová, náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina a Rudolf Chloupek, primátor města. 
Jana Fischerová potom za doprovodu žesťového kvartetu ZUŠ Jihlava navléká stuhu na symbolický klíč, jehož otočením je symbolicky zahájena nová turistická sezóna v našem kraji. 

Bezprostředně poté následuje krátký kulturní program v podání domácího parkourového týmu Urban Sense. Pod pojmem parkour (i když se někdy nesprávně píše parkur) si mnozí představují skoky na koních, ale v tomto případě se jedná o druh sportu, kterému se také říká freerunning. Jde o skákání z různých výšek či ze země, při němž se dělají salta a různé výkruty. 

Čtveřice mladých akrobatů předvádí podívanou vskutku nevšední: chůzi na rukou včetně přeskoků, salta a přemety ve vzduchu. Vrcholem je přeskok ležících lidí, jejichž počet se postupně zvyšuje až do jedenácti!

Před desátou hodinou se formují skupinky, které se vydávají na komentované prohlídky města nebo jen jednotlivých objektů – radnice, domu Gustava Mahlera, středověkého podzemí nebo novodobých kolektorů. Pro účastníky ZJTS jsou také zpřístupněny různé památkové, kulturní a církevní objekty ve městě, jako například kostely sv. Jakuba Většího, sv. Ignáce z Loyoly či Povýšení sv. Kříže, Brána Matky Boží, Oblastní galerie Vysočiny a Muzeum Vysočiny. Přímo ve městě je možnost samostatně absolvovat několik vycházek po místních naučných stezkách, navíc pořadatelé připravili několik tras v rozmezí od šesti do třiceti kilometrů, vedoucích k pozůstatkům dolování stříbra v okolí města.

My se nikam daleko nehrneme, Hornickou naučnou stezku v okolí Jihlavy jsme prošli celou a po částech dokonce několikrát, a tak se hodláme věnovat pouze centru města. Pro mě je největším lákadlem návštěva kolektorů. Kolem kostela sv. Jakuba Většího přicházíme k objektu Správy podzemí, kde nás už očekávají dva průvodci. Novodobé tunely (kolektory) se nacházejí pod úrovní historického podzemí ve třech patrech nad sebou a mezi sebou jsou průchozí několika šachtami. Na délku mají necelé dva kilometry a jsou soustředěny pod historickou část města. Místní jim také říkají „Jihlavské metro“. 

Podle původních plánů měly být několikanásobně delší, mělo jimi vést i potrubí na odpadky, které by do něj lidé sypali přímo v domech. Počátkem 90. let ale vedení města odmítlo v tomto státem placeném projektu pokračovat, což se nyní jeví jako chyba. Pokud by pod celým historickým centrem byly kolektory, nemuselo by se v ulicích kopat při každé opravě sítí. 

Prohlídkový okruh měří jeden kilometr, z toho 900 metrů vede páteřními chodbami kolektorů a zbytek chodbami historického labyrintu. Páteřní větev je v hloubce 20 až 25 metrů, chodby mezipatra jsou v hloubce 16 metrů a vrchní horizont v hloubce 10 metrů. 

Po trase poskytuje průvodce odborný výklad o historii, účelu a době budování kolektoru. Ražen byl od 80. let až do začátku Sametové revoluce, jsou zde uloženy inženýrské sítě – elektrické rozvody, optické kabely, telefony, vodovodní a kanalizační potrubí. Jako pozůstatek ražení zde zůstaly úzkorozchodné koleje pro důlní vláček. Během prohlídky se třikrát stoupá po ukotvených ocelových žebřících, takže prohlídka není pro každého. 

Končí se v Benešově ulici v podzemní přednáškové místnosti ve druhém podzemním podlaží v expozici s fotodokumentací z ražby kolektoru a sanace historického podzemí. Součástí expozice je i ukázka hornických svítidel a vzorky ryzího stříbra.

*  *  *

Podle sdělení pořadatelů se letošního Zahájení jarní turistické sezóny v oblasti KČT Vysočina zúčastnilo na 650 turistů a například bezplatné návštěvy Muzea Vysočiny využilo přes dvě stovky účastníků.