Skulptury v havlíčkobrodské nemocnici

Při návštěvě jedné pacientky jsem využil možnosti prohlédnout si díla Radomíra Dvořáka, umístěná v jednotlivých patrech havlíčkobrodské nemocnice

Historie nemocnice v Havlíčkově Brodě sahá do roku 1897. Dnes má své významné místo v Kraji Vysočina a v poskytování svých služeb má nadregionální charakter. Disponuje 534 lůžky na 19 odděleních. V monobloku budovy nemocnice se nacházejí: interna, chirurgie, ortopedie, neurologie, dětské oddělení, hemodialýza, lůžkové anesteziologicko-resuscitační oddělení, gynekologie, urologie, oddělení ušní-nosní-krční, oční, centrální operační sály s centrální sterilizací a oddělení léčebné výživy. Ostatní oddělení jsou v nedávno zrekonstruovaných budovách. Patří mezi ně: onkologie, plicní, oddělení následné péče a rehabilitace, infekční, rehabilitace a kožní ambulance. 

Náročná přestavba rozsáhlého moderního monobloku se uskutečnila v letech 1993–1996. Postupně se do něho přestěhovala oddělení, která dosud sídlila ve staré části nemocnice (chirurgie, ARO, rehabilitace) a v dlouhodobě zapůjčených pavilonech psychiatrické léčebny (gynekologie, hemodialýza, ušní, oční, dětské, urologie, kožní, mikrobiologie, ústavní lékárna). Potřebné prostory v novém pavilonu nalezla také oddělení rentgendiagnostiky, nukleární medicíny a klinické biochemie. V roce 2005 se do monobloku přestěhovaly zbývající chirurgické obory a byly vybudovány další operační sály, kterých je nyní celkem devět.

*  *  *

Radomír Dvořák (*18. 5. 1959 v Havlíčkově Brodě) studoval v letech 1978–1983 výtvarnou výchovu a český jazyk a literaturu na Pedagogické fakultě v Hradci Králové, ale od roku 2003 je jeho hlavní profesí sochařství. V letech 1983–2004 vytvořil několik set dřevěných soch – většinou figurální stylizace  s geometrickým rámcem, od roku 2005 se věnuje také kameni, především žule. Často kombinuje strojovou tovární výrobu s ruční sochařskou prací. Od roku 2011 má v areálu kamenické firmy Granit na Lipnici svou dílnu), externě vyučuje na Ateliérech Střední umělecké školy grafické v Jihlavě.
Mezi jeho nejznámější díla patří Národní památník odposlechu (triptych Bretschneiderovo ucho, Ústa pravdy a Zlatý voči) ve skalních stěnách zatopených lomů u Lipnice nad Sázavou, pískovcové sousoší Trivium na kruhovém objezdu ve Štokách, Hlava XXII (geneticky upravený osmnáctitunový reliéf Jaroslava Haška) u Dolního Města, Nomen omen (žulový nápis Granit Lipnice) na cestě od Zlatých Vočí k Hlavě XXII, žulová Boží muka ve Světlé nad Sázavou, Klíče (žulový Památník 17. listopadu v Jihlavě) či bronzové pamětní desky na nádraží ve Světlé nad Sázavou, připomínající příjezd Jaroslava Haška a Jaroslava Panušky, a na rodném domě herce Pavla Landovského v Havlíčkově Brodě.
Ale vraťme se k cyklu soch pro interiér Okresní nemocnice Havlíčkův Brod, který vznikal v letech 1996–2000:

Hygia (1. patro)

Rozcestí (2. patro)

East or west (4. patro)