Při čtení knihy, kterou její autor Ondřej Hejma nazval Fejsbuk (více se o ní dočtete na tomto blogu zde), jsem narazil na leccos zajímavého
Například zmínku o Beruně neboli právničce JUDr. Bedřišce Kopoldové, vnučce Jana Švermy:
„Koncem šedesátek byl divokej Bill (rozuměj Bill Clinton) jako student prestižní univerzity Yale na stáži v Oxfordu, kde se seznámil s jistým Honzou Kopoldem, kterej tam taky studoval. Ještě předtím, než tam odjel, mě tenhle Honza naučil akordy k House of the Rising Sun, což, jak víte, byl můj první vinylovej singl, s jeho sestrou Berunou jsem chodil do třídy a jejich máma pracovala s tou naší ve stejný laboratoři. Chápete to správně, byli to naši sousedi z ulice Nicoly Tesly. Honzovi rodiče se seznámili v Moskvě a se Svobodovou armádou pak dopochodovali do Prahy, aby jeho otec nakonec skončil ve vězení, protože byl ruskej Žid, a takový neměl Stalin rád. Honzova babička se jmenovala Švermová, zakládala spolu s manželem u nás komunistickou stranu, aby se posléze stala signatářkou Charty 77. Prostě dejvická klasika, život mezi výsluním a kriminálem.“
Jan (1947–1970) byl syn a Bedřiška (*25. 3. 1951) je dcera Jiřiny a Bedřicha Kopoldových. Jiřina Kopoldová (1923–2009) byla dcera Jana a Marie Švermových. Rodina komunistického politika emigrovala po Mnichovu do SSSR, kde Jiřina navštěvovala střední školu. Roku 1941 byla rodina evakuována do Ufy, po založení československé jednotky se k ní Jiřina přihlásila (připojila se u Novochoperska). Působila jako spojovatelka (Kyjev, Dukla), závěr války prožila jako osvětová důstojnice v hodnosti podporučík. Na osvětovém oddělení se seznámila s Bedřichem Kopoldem (1921–2007). Po válce působila půl roku ve vojenském rozhlase, poté studovala chemii na přírodovědecké fakultě. V letech 1951–1952 byla po manželově zatčení s oběma dětmi internována, po propuštění pracovala jako chemička v závodní laboratoři v továrně Tiba. Po rehabilitaci manžela i matky působila v biologických ústavech Akademie věd (kandidát věd). Publikovala v odborných časopisech, po odchodu do důchodu se věnovala problematice účasti žen v boji za osvobození republiky: Ženy bojující (1992), s manželem připravila knihu o Janu Švermovi Dopisy dceři, pamětí své matky Marie Švermové Vzpomínky a četný materiál o spolubojovnících.
Jan (1947–1970) byl syn a Bedřiška (*25. 3. 1951) je dcera Jiřiny a Bedřicha Kopoldových. Jiřina Kopoldová (1923–2009) byla dcera Jana a Marie Švermových. Rodina komunistického politika emigrovala po Mnichovu do SSSR, kde Jiřina navštěvovala střední školu. Roku 1941 byla rodina evakuována do Ufy, po založení československé jednotky se k ní Jiřina přihlásila (připojila se u Novochoperska). Působila jako spojovatelka (Kyjev, Dukla), závěr války prožila jako osvětová důstojnice v hodnosti podporučík. Na osvětovém oddělení se seznámila s Bedřichem Kopoldem (1921–2007). Po válce působila půl roku ve vojenském rozhlase, poté studovala chemii na přírodovědecké fakultě. V letech 1951–1952 byla po manželově zatčení s oběma dětmi internována, po propuštění pracovala jako chemička v závodní laboratoři v továrně Tiba. Po rehabilitaci manžela i matky působila v biologických ústavech Akademie věd (kandidát věd). Publikovala v odborných časopisech, po odchodu do důchodu se věnovala problematice účasti žen v boji za osvobození republiky: Ženy bojující (1992), s manželem připravila knihu o Janu Švermovi Dopisy dceři, pamětí své matky Marie Švermové Vzpomínky a četný materiál o spolubojovnících.
 |
| S Berunou v cukrárně v Kokavě nad Rimavicou |
Žádné komentáře:
Okomentovat