Jmenoval se Zdeněk, ale nikdo mu neřekl jinak, než Čendo
Kdo, kdy a proč mu tuhle přezdívku vymyslel, se už neví. V době, kdy jsme byli poměrně velká parta svobodných kluků a holek, měl malého fiátka šestistovku, rád se s ním projížděl a Pavel B. mu říkal Špeditér. Bydlel s rodiči v Obile (původně v Pěšinkách) a pracoval v havlíčkobrodském pivovaru, později ve Světlé ve s. p. Vodovody a kanalizace Havlíčkův Brod.
Na dovolené v Bulharsku v roce 1978 si v kempu Kamčija vysloužil za jeden husarský kousek (blíže raději nespecifikovaný) dočasnou přezdívku Pěrvyj geroj. Na snímku stojí vlevo u zmrzlinového stánku v podobě muchomůrky.
Já jsem jej znal, byl to můj jmenovec, naše matky se kamarádili a manželka viděla jak jej převáželi do nemocnice, ze které se jž nevrátil. Jeho odchod mě zasáhl. mv
OdpovědětVymazatJak se říká - "Už se kácí v našem lese..." Díky za návštěvu mého blogu.
Vymazat