Krásné počasí na sklonku léta přímo vybízí k turistice (a geocachingu)...
Vyjíždíme z Liberce a nejprve zastavujeme na okraji Janova nad Nisou a zkusíme ulovit kešku Dundee v JBC. V jejích atributech jsou piktogramy o brodění a nutnost baterky, takže jsme si vzali boty do vody a baterku do ruky i čelovku. Vstupujeme do mělké vody Bílé Nisy a vydáváme se na průzkum jejího „zatrubnění“:
To se záhy rozděluje – a stejně tak my. Není to pro nás žádné překvapení, protože jednak to víme z logu jedné „kačerky“, jednak je z mapy patrné, že se jedná o soutok s potokem Rábenka. Moje větev zatrubnění není ta správná, a tak se vracím, hledáme ve dvou a brzy nacházíme. „Krabička“ odpovídá názvu keše, ale není úplně jednoduché se k ní dostat. I když ji držíme v ruce, není adrenalinu ještě dost – není tu logbook! Ani jeden z nás nemáme ani papír, ani možnost udělat aspoň fotolog... Ale pozor, logbook tam je, jen se pořádně podívat! Šťastni se vracíme k autu, přezouváme se a vyrážíme na další cestu. Zastavujeme v Jindřichovském sedle...
... a jdeme pro dvě kešky. Jedna je jednoduchá multinka, druhá tradička s názvem Skalní hřib. Tak je zdejší žulový útvar pojmenován i na mapách, na můj vkus je ale příliš kubistický: Popojíždíme do nedalekých Lučan nad Nisou a úzkou asfaltkou vyjíždíme až na parkoviště u rozhledny Bramberk stojící na 787 m vysokém stejnojmenném postranním vrcholu kopce Krásný v maxovském hřebeni Jizerských hor. Stavbu rozhledny iniciovala a zaplatila lučanská sekce Německého horského spolku DGJI. Původní rozhledna byla dřevěná a její stavba byla dokončená v roce 1889. Několikrát byla poničena bouří, scházely peníze na její pravidelnou údržbu, a tak zůstávala dlouho pro veřejnost uzavřená a ztrácela přízeň turistické veřejnosti. V roce 1910 padlo definitivní rozhodnutí nahradit starou a nefungující věž novou kamennou rozhlednou. 16. července 1911 byl položen základní kámen stavby, která byla realizována dle projektu známého a zkušeného jabloneckého architekta Roberta Hemmricha. Hrubá stavba 21 m vysoké věže z mohutných žulových kvádrů byla dokončena v říjnu 1911. Slavnostně otevřena byla 16. června 1912 jako krásný dárek k 25. výročí trvání lučanské sekce horského spolku. V roce 2012 tedy oslavila své stoleté narozeniny a v červenci 2015 byla prohlášena za kulturní památku. Vydáváme se na okruh s cílem posbírat sérii třinácti předem vyluštěných mysterykešek s názvem Severka. Owner v listingu píše: „Série má za úkol Vás s těmito místy seznámit, nikoli Vás na ně přivést, jelikož téměř všechna místa již několik svých keší má. Zkuste si proto místo zbytečného remcání užít okružní procházku.“
My neremcáme, jsme opravdu spokojeni, luštění není těžké a hledání je také až na dvě výjimky bez problémů. Navíc si přidáváme krátké odbočky na vrch Krásný (797 m) a k Maxovskému rybníku:
Jedná se o historické vodní dílo vybudované v první polovině 20. století se zděnou hrází stavěnou z tehdy ručně opracovaných žulových kvádrů. Díky pozvolným břehům se do zátopy rybníka začal rozrůstat rašeliník, na němž se daří vzácné mokřadní vegetaci. Je tu jediné známé místo výskytu silně ohroženého všivce bahenního v Jizerských horách, kterého doprovázejí orchideje prstnatec májový a prstnatec Fuchsův. U přítoku roste vzácná drobná rostlinka zdrojovka potoční. Poslední zastávka patří památníku turnerů padlých v první světové válce:
Celá památka se skládá z jednoho většího pomníku a jedenácti malých pomníčků. Každý je věnovaný jednomu z turnerů (něco jako čeští sokolové), kteří padli během první světové války v Itálii. Letopočet vlevo nahoře (1885) je rokem založení spolku, letopočet vpravo nahoře (1925) je rokem postavení pomníků: Překlad nápisu: Německý tělocvičný spolek „Veselá mysl“ Lučany Bramberk 1885–1926. Našim ve světové válce padlým bratrům-cvičencům v německé věrnosti věnováno 1914–1918. Němci a věrní až do smrti.
Žádné komentáře:
Okomentovat