Turistického pochodu pořádaného havlíčkobrodskými turisty tradičně 8. května se účastníme už poněkolikáté
Většinou jdeme od vlaku z Leštiny, někdy od zastávky Posázavského pacifiku ve Vilémovicích a tentokrát to zkusíme potřetí od vlaku ze Sázavky.
Je to po neznačených lesních cestách a zatím se nám nedařilo najít odbočku ze silničky do Ovesné Lhoty. Přidává se k nám Jirka Vobr a ještě před levotočivou zatáčkou se s námi loučí a odbočuje vpravo na širokou lesní cestu, které my nedůvěřujeme, protože podezřele klesá a ani její směrování se nám nelíbí. Pokračujeme ještě kousek po silnici, pak se krátce prodíráme lesem a po louce mírně stoupáme na horizont. Zprava přichází široká lesní cesta, domníváme se, že je to ta, po které přijde (nebo už prošel) Jirka. Ale tak to není, cestu musíme opustit, protože by nás vrátila na silnici do Ovesné Lhoty. Potřebovali bychom se dostat více vpravo, k potoku v údolí, ale žádná pěšina tam nevede, takže pokračujeme po poli ve vyjetých kolejích.
Po pravé ruce je lán řepky kam až dohlédneme, a tak nezbývá než jít dál... ... a trpně přihlížet, že se chtíc-nechtíc dostaneme do Ovesné Lhoty. Za ní se napojíme na cestu, kterou už důvěrně známe, krátce se zastavíme u křížku... ... a kolem zbouraného starého a na jeho místě nově postaveného domu míříme do Kynic:  |
| Poháry ze závodů automobilového závodníka Jaroslava Práška |
Dostáváme se na modrou turistickou značku, která sem přichází od Leštiny, a povede nás do Číhoště. Tradičně se krátce zastavujeme u památníku Střed ČR...... a pokračujeme do hospůdky, kde je průběžný cíl, to znamená, že sice dostaneme diplom, ale po krátkém posezení a občerstvení musíme šlapat dál. Aby byla nějaká změna, nepůjdeme na vlak do Leštiny po modré značce, ale po silnici přes Hroznětín:
Žádné komentáře:
Okomentovat