Není v kalendáři turistických akcí, neboť pořadatelem není KČT, ale turistický oddíl TJ Jiskra Zruč nad Sázavou
Trasa 15 km má start v Kácově, ale podle propozic pořadatelů probíhá registrace ve Zruči nad Sázavou a do Kácova se odjíždí vlakem v 9.11 hod. To nám nevyhovuje, a tak jsme rozhodnuti jet rovnou do Kácova s tím, že se bez registrace obejdeme... Ve Zruči tedy přesedáme z jedné lokálky na druhou a vystupujeme na zastávce v Kácově. Do cukrárny míříme najisto, po kafíčku se jdeme podívat k pivovaru a k zámku...
... a teprve potom vyrážíme na trasu. Je navlas stejná jako před lety, na tomto blogu ji najdete zde, takže se jí podrobně zabývat nebudu. Vede stále po levém břehu Sázavy,... ... zmíním se tedy jen o kameni, který tu tehdy ještě nebyl,... ... a o ocelovém mostu v Soběšíně, postaveném po druhé světové válce z materiálu amerických ženistů, k němuž jsme malinko odbočili: Samozřejmě ani tentokrát nemíjíme motorest U Rybiček,... ... kde je nabídka (a to nejen rybích jídel) skutečně bohatá,... ... a já si opět objednávám moji oblíbenou polévku halászlé. Ta si zaslouží (a já také) jedno pivko a pak jdu pořídit pár fotek: Od motorestu se vracíme na červenou turistickou značku a pokračujeme v cestě do Českého Šternberku. Krátkou odbočku si děláme k barokní soše sv. Vendelína, kterou nechal v letech 1776–1779 vytvořit z labského pískovce Michal Čejka z Obramovic. Svatý Vendelín je patronem pastýřů a poutníků, ochráncem dobytka a polí. Kolem hradu, vráceného v roce 1992 v restituci rodu Sternbergů, sestupujeme do Českého Šternberku, po mostě přecházíme na pravý břeh Sázavy... ... a spolu s desítkami turistů vyčkáváme příjezdu Posázavského poacifiku: Podle údajů pořadatelů byla letošní účast rekordní – 449 (loni 250).
Žádné komentáře:
Okomentovat