Turistický pochod Pražský Děvín

Trasu připravili členové KČT Praha Karlov, oddíl Loko

Od startu před stanicí metra B Jinonice nejdeme hned po doporučené trase, ale chuť na kafko a geocaching vedou naše první kroky na nedaleké Walterovo náměstí. Nová lávka pro pěší spojila v říjnu 2017 stanici pražského metra B Jinonice se vznikající čtvrtí v bývalé Waltrovce. Na konci lávky vzniklo náměstí a 18. října 2017 večer bylo zde odhaleno sousoší Pegasové tvořené třemi sochami zpodobňující z části koňský trup a zčásti letecký motor s pohyblivou třílistou vrtulí:

David Černý (*1967) ho vytvořil v roce 2017 jako odkaz na Waltrovku, bývalou továrnu na letecké motory, která v těchto místech stávala. Brownfield Waltrovky koupila v roce 2012 investiční společnost Penta. 

Po kafíčku se jdeme podívat k budově Aviatica, jejíž jméno rovněž odkazuje na zdejší výrobu leteckých motorů. Vybudovala ji zmíněná skupina Penta, slavnostní otevření budovy se konalo 9. 9. 2015. 

Přïznávám, že fotka není moje (stejně byste mi to nevěřili), ale z internetu...

Oválný tvar pětipodlažního objektu kopíruje uliční linii a jeho půdorys ve tvaru podkovy skrývá průchozí vnitřní nádvoří s parkovou úpravou. Výrazná horizontální hmota objektu je doplněna dvojicí oválných věží, jež jsou viditelné již z dálky, střechy nižší části objektu jsou koncipovány jako zelené terasy. Funkční využití budovy je převážně administrativní, doplněné o služby a obchody v přízemí budovy.

Stojí tu další výtvor zmíněného sochaře – Speederman. Čtyřmetrová plastika o hmotnosti 600 kg představuje nahou stříbrnou postavu superhrdiny, který ustrnul v nelidsky rychlém pohybu, který je znázorněn opouštěním pohybových linií „táhnoucích se“ za lidskou figurou:

Vracíme se přes Walterovo náměstí a vydáváme se na turistický pochod. Při pozvolném stoupání na Vidouli lovíme kešku Historický vodovod. Pochází z počátku 18. století (tedy vodovod, nikoli keška) a sestává z přívodní štoly a čistících šachet. Původní dřevěné trubky byly po roce 1799 rekonstruovány hornickým způsobem, kdy bylo vytvořeno dno stoky z pálených cihel a stružkou uprostřed, kamenné boky a celé dílo bylo zakončeno cihlovou klenbou. V roce 1905 byla činnost vodovodu ukončena, dodnes ale v omezeném provozu funguje. Z ulice Na Pomezí vede vodovod Karlštejnskou ulicí dále přes ulici Na Vidouli do dvora zámečku.

Přicházíme na Vidouli (371 m), tabulovou horu, která je pozůstatkem rozsáhlé plošiny, vytvořené druhohorními usazeninami, a pak z ní sestupujeme ulicí Na Vidlouli do Jinonic. Míjíme rekonstruovaný barokní zámek, v jehož bývalé zahradě došlo po roce 2000 k výstavbě bytových domů a zároveň byly k bytovým účelům upraveny dvě hospodářské budovy. Protože naše známá hospůdka U Majerů má dnes zavřeno, zastavujeme se na oběd v nedaleké Nové hospodě. A nelitujeme!

Pokračujeme do Starých Butovic, kde navštěvujerme kostel sv. Vavřince. Pochází pravděpodobně z 11. století a později byl výrazně upravován v roce 1571 a koncem 18. století. Dnešní podoba je výsledkem pseudorománské přestavby z roku 1894, při které byla prodloužena loď a sjednoceny všechny fasády. Dřevěná zvonice se zděnou dolní částí pochází pravděpodobně z doby kolem roku 1571.

Po cyklostezce A122 se dostáváme do přírodního parku Prokopské údolí a Dalejské údolí a míříme na vrch Děvín (310 m), po němž je dnešní pochod pojmenován. Kocháme se vyhlídkou na Hlubočepy, Pražský Semmering a na Pankrác:

Od živé kontroly na návrší Hradiště (302 m) se na chvíli přestáváme držet propozic a odbočujeme k výběhu pro koně Převalského. V dubnu 2021 zde byly vypuštěny čtyři klisny, v budoucnu by k nim měl přibýt ještě hřebec. Výběh na Dívčích hradech má však ještě jeden ochranářský záměr: obnovu původních stepních společenstev rostlin a živočichů díky pastvě.

Kůň Převalského je dnes jediným žijícím druhem divokého koně. V důsledku lovu, konkurence hospodářských zvířat a narušování prostředí málem vyhynul. V přírodě byl naposled spatřen v roce 1969 a přežil jen díky chovu v lidské péči. Jednou z hlavních institucí, která se o jeho záchranu zasloužila, je ZOO Praha. Od roku 1959 vede Mezinárodní plemennou knihu a na svět zde přišlo již více než 240 hříbat. V roce 2011 spustila pražská zoologická zahrad projekt Návrat divokých koní a do roku 2019 přepravila armádními letouny CASA do západního Mongolska devíti transporty celkem 34 koní.

Když se dostatečně vydíváme na popásající se koně, pokračujeme podél výběhu a kolem radlického hřbitova stále mírně dolů až ke stanici metra Radlická, kde je cíl pochodu: 

Přejíždíme metrem do stanice Smíchovské nádraží, tramvají se popovezeme do stanice Lihovar a při čekání na přívoz fotíme stavbu nového mostu přes Vltavu:

Monumentální most mezi Zlíchovem a Braníkem byl navrhován již v letech 1939–1942. Protektorátní plány se však neuskutečnily a funkce zamýšleného mostu později převzaly mosty Brsnický a Barrandovský. Postavení mostu poblíž zlíchovského lihovaru bylo navrženo v roce 2003. Až v roce 2017 byla vyhlášena architektonická soutěž na podobu mostu. Z 38 návrhů byl vybrán projekt ateliérů Tubes a Ateliér6. Stavební povolení získala Praha 6. května 2022, stavba byla zahájena 13. září téhož roku, dokončen by měl být v lednu 2026 a jmenovat by se měl Dvorecký most.

Na prvém břehu přecházíme Podolské nábřeží a stoupáme po nekonečném schodišt. U vyhlídky na plavecký bazén v Podolí...

... odlovíme kešku a pokračujeme v cestě na „Kavky“. Krátce posedíme ve venkovní zahrádce Bistra Kavčí hory a pokračujeme k areálu někdejší Československé a dnes České televize:

Televizní studio na Kavčích horách bylo uvedeno do provozu v roce 1970, poté docházelo k postupnému rozšiřování budov. Toto rozšiřování výrobních a technických kapacit umožnilo zvětšovat rozsah vysílání.

Provozní budovy České televize na Kavčích horách navrhl architekt Václav Aulický (*1944). Poslední, šestou etapu ukončila v roce 1996 neofunkcionalistická stavba téhož architekta, jíž se mezi zaměstnanci neřekne kvůli jejímu tvaru jinak než „Rohlík“.

Po pár metrech míjíme bytový dům Rezidence Kavčíh hory...

... a brzy poté druhou obdivuhodnou stavbou – rezidenční budovu V Tower, třicetipatrovou 104 metrů vysokou výškovpu budovu zahrnující 130 bytů, stojící na Pankrácké pláni severovýchodně od křižovatky ulic Pujmanové a Milevská, na hranici Krče a Nuslí, nedaleko trojmezí s Podolím. Je nejvyšším bytovým domem v Česku, hloubka základů dosahuje 16 metrů pod povrch terénu. Výstavba byla zahájena v červnu 2015, dokončena byla v únoru 2018. Návrh pochází od českého architekta Radana Hubičky (*1960), jehož otec Stanislav (1930–2018) navrhl Nuselský most.

Pak už pelášíme na metro, abychom stihli rychlík domů...