Ve věku 69 let zemřel po dlouholetých zdravotních
komplikacích na infarkt jeden z nejvýznamnějších českých textařů populární
hudby.
Zdeněk Rytíř má na kontě spolupráci téměř se všemi
významnějšími zpěváky české popmusic od 70. let až do konce století. Mezi ty,
kteří jeho texty interpretovali nejčastěji, patří Václav Neckář, Michal Tučný,
Olympic, Lenka Filipová, Karel Gott a Petr Spálený.
Zdeněk Rytíř se narodil v roce 1944 a do hudebního
prostředí vstoupil v uvolněné době 60. let. Zpočátku byl hlavně hudebníkem,
hrál na několik nástrojů, zejména na baskytaru, prošel beatovými kapelami
Karkulka, Mefisto, Blue Five nebo Golden Kids. V textařských začátcích byl jeho
vzorem Bob Dylan a řadu jeho písní, stejně jako dalších amerických hitů té
doby, mistrně převedl do češtiny (např. Časy se mění z repertoáru
Golden Kids). Byl mimořádně produktivním textařem, spolupracoval s Václavem
Neckářem a skupinou Bacily na jejich významných albových projektech Planetárium
a Příběhy, písně a balady a v letech 1980–1984 s kapelou Olympic
na volné trilogii Prázdniny na Zemi – Ulice – Laboratoř.
Jeho texty výrazně poznamenaly i repertoár Lenky Filipové, v jejich spolupráci
se vzácně setkal zpěvaččin „francouzský“ šarm a textařova poetika, např. v
písničce Prý se tomu říká láska. Stejně tak vzájemně sladěně,
ovšem naopak v podobě jistého „chlapského skepticismu“, se nesla Rytířova
spolupráce s Petrem Spáleným (např. Sylvie nemá čas, Hráč,
Dítě štěstěny).
Stěžejní byla ovšem jeho spolupráce s Michalem
Tučným, kterému po odchodu ze skupiny Fešáci pomohl založit skupinu Tučňáci,
v jejíž sestavě také příležitostně hostoval a která se stala
nejvýznamnější představitelkou moderní, popově laděné country hudby v tehdejším
Československu. Pro Michala Tučného
napsal texty k písním Tam u nebeských bran, Snídaně v trávě,
Pověste ho vejš a celé řadě dalších, přičemž největším hitem byla zcela
určitě píseň Poslední kovboj.
Některé jeho písně zná snad každý v této zemi, jako
například hity Karla Gotta Zůstanu svůj, To musím zvládnout
sám, Včelka Mája nebo jeho duet s Darinou Rolincovou Zvonky
štěstí. Pro Karla Zicha napsal Alenku v říši divů, pro
Martu Kubišovou mimo jiné Baladu o Kornetovi a dívce, Ring-o-ding
nebo Tajga Blues, pro Petru Janů Motorest, pro
Olympic Bon soir mademoiselle Paris, Kdo vchází do tvých
snů, má lásko, Okno mé lásky či Otázky.
Žádné komentáře:
Okomentovat