Melechov

Je pokrytý hustým kobercem lesů a vévodí celému širému kraji. Je vysoký 715 metrů, ale ve škole jsme se učili a na starých mapách je 709 metrů.

Jak je to možné? Vysvětlení podal Radek Petrlík v časopisu Zeměměřič 9+10/98. V letech 1824–1825 byl na Melechově vybudován bod jako součást tehdejšího Stabilního katastru. Roku 1864 na něm proběhlo středoevropské stupňové měření a změřenou kótu označoval kámen, který byl po výstavbě měřické věže umístěn v jejím vnitřku. Později byl převezen na hrad v Ledči nad Sázavou a umístěn před vchod do městského muzea, kde je dodnes. 

V roce 1930 se tento bod stal součástí Československé jednotné trigonometrické sítě a od roku 1937 slouží jako bod Základní trigonometrické sítě. Po novějších měřeních se bod stal součástí astronomicko-geodetické sítě a roku 1973 bylo vyhlášeno jeho ochranné pásmo.

V první polovině 30. let byla nad bodem postavena sedmicípá zděná měřická věž a v roce 1937 bylo provedeno nivelační měření nově osazených značek. Zřejmě od té doby je na některých mapách uváděna výška Melechova 709 metrů nad mořem.

„Kolem ochrany geodetického bodu začalo být rušno koncem roku 1993, kdy Josef Mužík, jeden z hledačů takzvaného Štěchovického pokladu, začal na základě informací od údajného svědka činnosti německé armády hledat na vrcholu Melechova pomocí sonaru a těžké mechanizace asi 40 beden neznámého obsahu. Bez úspěchu, ale díky jemu se o vrchol Melechova začal detailně zajímat i ZKI v Pardubicích a též ředitel KÚ v Havlíčkově Brodě, ing. Radikovský,“ píše Radek Petrlík ve zmíněném časopise. „Přitom bylo z výškopisu mapy SMO-5 zjištěno, že severní vrchol není zřejmě nejvyšším bodem Melechova. Na základě této informace jsme v létě minulého roku provedli výškové měření (trigonometricky, pomocí totální stanice Topcon GTS 211 D) tří jižních vrcholů, z nichž nejvyšší byl změřen s výškou 715,10 m n. m. v systému Balt po vyrovnání. Měření bylo 9. 5. 1998 zopakováno s výsledkem 715,13 m.

Nově určený nejvyšší vrchol Melechova se nachází zhruba 600 m jižně od měřické věže, je tvořen malou rostlou skalkou, do které byl zapuštěn měřický hřeb. Závěrem lze konstatovat, že vrch Melechov měří opravdu 715 m a kóta 709 m je pouze výškou geodetického bodu umístěného na jeho plochém vrcholu. Tato situace nenastala jistě pouze u vrchu Melechova, ale i u dalších našich kopců. Čísla uváděná na mapách tudíž často nevyjadřují skutečnou výšku hory, ale mnohdy, bohužel, ani trigonometrického bodu.“

Měřická věž na kótě 709 m n. m. má v republice několik dvojníků, přesně shodná stavba stojí na Vysokém Kamýku u Týna nad Vltavou a podobné jsou na Koňském vrchu u Záhořan, Studeném vrchu v Brdech (najdete ji na tomto blogu zde), Svidníku u Černovic, na Vysoké u Kutné Hory (více na tomto blogu zde) a údajně i jinde. Po válce byly tyto věže otevřeny pro veřejnost a sloužily jako rozhledny asi do konce 60. let. Netřeba však litovat, že je dnes melechovská věž nepřístupná, neboť stromy ji už dávno přerostly...

Poblíž měřické věže se nachází Marianova studánka a kamenný kříž. Nedaleké ohniště je každoročně v lednu svědkem setkání účastníků výstupu na Melechov, který pořádají ledečtí oldskauti a jehož jsem se dvakrát zúčastnil (podrobnosti naleznete na tomto blogu zde a zde).

Od měřické věže na opačné straně než je studánka se nachází kámen s pamětní deskou na místě, kde byl v noci 25. března 1945 omylem vysazen patnáctičlenný partyzánský oddíl „Za Prahu“ s velitelem kpt. Ivanem Ivanovičovem Ivanovem, vyznamenaným několika válečnými řády za úspěšné vedení partyzánské války v lesích Ukrajiny a Polska. Je ironií osudu, že zdravotník oddílu Michail Kirejev při seskoku spadl na pařez tak nešťastně, že si vymkl nohu. Oddíl se (bez zdravotníka) přesunul do okolí Kamenice nad Lipou, kde rozvinul svoji bojovou a politickou činnost.

Na západním úpatí Melechova, nad obcí Kouty, stojí zbytky melechovské tvrze. O tom, že v dřívějších dobách byl Melechov nazýván Nelechovem se můžeme dočíst v pověsti o rytíři Nelechovi a dívce Jitce, kterou miloval, v knize Dr. Eduarda Doubka Na Sázavě. Leč nechejme pověst pověstí a věnujme se faktům. 

Kresba F. A. Hebera (1815-1849)

Původní tvrz byla postavena pravděpodobně na počátku 15. století pro ochranu cestujících po zemské stezce vedoucí z Dolního Rakouska přes Jihlavu, Humpolec a Ledeč nad Sázavou do Kutné Hory. Žili zde bratři Albert a Ratimír z Nelechova a po Albertově smrti v roce 1421 jeho syn Petr Skála. Když zemřel, připadla jako odúmrť císaři Zikmundovi a po dlouhém sporu se dostala i s nelechovským dvorem a vesnicemi Bilantovou Lhotou, Kouty a Březinkou do držení Matěje z Tisu. Po roce 1454 se v držení tvrze vystřídalo několik majitelů, až ji roku 1540 koupil Jan starší Trčka z Lípy a připojil ji ke svému lipnickému panství. Avšak již roku 1452 získali tvrz poručníci Trčkových dětí Jaroslav a Markéta ze Šelmberka a Kosti a Jan z Pernštejna a na Helfštejně. Při tomto prodeji se nelechovská tvrz připomíná naposledy. Noví majitelé ji zřejmě po roce 1542 opustili, takže brzy zchátrala a stala se zříceninou.

Malba melechovské tvrze ve škole v Koutech (foto Jaroslav Vlček)

Dnes stojí v cípu lesa jen torzo čtyřpatrové věže čtvercovitého půdorysu, snad část paláce. Ostatní části tvrze jsou zavalené zříceným zdivem, kolem zdi jsou dosud patrné příkopy a severně od tvrze vyschlý rybník, z něhož bývala kdysi přiváděna voda do příkopu.

Na přelomu tisíciletí byla tato národní památka již ve velmi špatném stavu a hrozilo, že zanikne i poslední stojící část tvrze. Od roku 2002 se proto provádělo konzervační a statické zajištění zbytku stavební památky. Finanční prostředky na opravu tvrze poskytlo z havarijního programu Ministerstvo kultury ČR a polovinou se podílelo Lesní družstvo. Celá oprava probíhala od dohledem Národního památkového ústavu v Brně a Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Praze.

„Při výzkumu jsme našli kromě zlomků keramických nádob, důležitých pro datování, i střepy skleněných okenních terčíků a ozdobné kování,“ řekl pro Noviny Vysočiny Mgr. Pavel Rous, archeolog havlíčkobrodského Muzea Vysočiny. „Nálezy napovídají, že tvrz Nelechov pochází ze druhé poloviny 15. století a že její život byl zřejmě ukončen požárem. Stojí před námi tedy další otázka: Jakou podobu mělo a kde stávalo sídlo, které předcházelo kamenné stavbě? Šlechtické sídlo Nelechov se totiž v písemných pramenech připomíná už na počátku 15. století.“