Zakynthos – aneb Co se nevešlo

(předchozí článek V Zakynthosu, hlavním městě Zakynthosu)
Blog není deníček (natož nočníček), takže neobsahuje vše, co jsme viděli a zažili.

Stručná rekapitulace: na Zakynthosu jsme strávili dvanáct dní, přiletěli jsme v sobotu ráno a odlétali v úterý odpoledne. Tři výlety, které jsme si u zástupkyně cestovní kanceláře zakoupili, jsem vylíčil v předchozích článcích Plavba kolem ostrova, Plavba za želvami a Okružní jízda ostrovem. Jinak jsme, s výjimkou dvou až tří hodin kolem poledne, trávili celé dny u moře. 

Ležení na pláži jsme prokládali kratšími či delšími procházkami podél pláže, ať již po písku nebo vodou.

Na samém konci zálivu vybíhá do moře malý skalnatý mys, na němž stojí podivná krychlová stavba připomínající malou pevnůstku.

Několikrát jsme zašli ještě dál, a když jsme se rozhodli zastavit se u hotelu Alexandra Beach na frapé, zlákalo nás plovoucí pódium. Na obsluhu jsme čekali marně, takže jsem si šel objednat do baru. Sklenice jsem odnesl ke stolku, kde jsme si vychutnávali řeckou ledovou kávu a rozhlíželi se po okolí. Až když jsme sem přišli druhého dne, viděli jsme, že stolky a křesla mají bílé přehozy, u vstupu na pódium je ozdobená slavobrána a nedaleko se potulují ženich s nevěstou a svatebčany...

Jednou jsme došli až k druhému mysu...

a vylezli nahoru, odkud byl samozřejmě nádherný výhled jak na celou tuto zátoku a úplně vzadu i „naši“ pláž,...

... tak i na širé moře s řeckou pevninou v pozadí.

Téměř každý den večer – a jednou také dopoledne – jsme chodili na procházky do Tsilivi. Kolem tohoto hotelu jsme procházeli cestou tam i zpátky a jeho prapodivná architektura nás nikdy nepřestávala udivovat...

Nápis Gyroland na budově stojící na rušné křižovatce mluví za vše: velká restaurace s bohatým výběrem řeckých jídel. Byli jsme tu dvakrát.

Byli jsme se podívat také na minigolfové hřiště s mnoha atrakcemi pro děti a barem pro dospělé:

A nakonec hádanka: Co jsem to na pláži vyfotil? Že by truhlík na květiny? 

Ale kdež, popelník na odložení vajglů je to!