Rozhledny ve Frýdlantu a Liberci

(předchozí článek Výstup na Ještěd a po naučné stezce Terasy Ještědu)
I prodloužený víkend v neděli končí, a tak před cestou z Frýdlantského výběžku domů plánujeme jen výstup na dvě rozhledny.

Na rozhlednu Frýdlantská výšina stoupáme po naučné stezce Putování za vodou, která na šesti zastaveních s informačními tabulemi návštěvníky poučuje odkud voda pochází a jako cestou se dostává do našich vodovodních kohoutků. 
25. říjen 1889 se stal  pro turistiku ve Frýdlantu v Čechách a jeho okolí významným dnem. Toho dne byl založen okrašlovací a zvelebovací spolek, jehož jedním z vytyčených úkolů se stala stavba dřevěné opláštěné vyhlídkové věže na Resselově kopci, dnes zvaném Frýdlantská výšina (399 m). Na stavbě rozhledny se výraznou měrou podílel místní podnikatel v oboru truhlářství Josef Haupt, pozdější předseda spolku. Jeho pamětní deska je umístěna na východní straně věže, ale k vidění je pouze z klubovny. Patnáctimetrová věž byla otevřena 6. června 1890 a návštěvníkům sloužila do jara 1906, kdy musela být pro celkovou zchátralost stržena. Základní kámen nové, 21 metrů vysoké rozhledny z tvrdě pálených cihel a žulových kvádrů, byl položen 17. května 1906. Tabulka na západní stěně věže připomíná stavitele Antonína Dresslera, který složil tisíc korun jako základní částku na stavbu. K rozhledně bylo přistavěno i pohostinství a celá stavba pak byla provedena za necelých 9 000 korun. Slavnostní otevření rozhledny se za velké účasti veřejnosti konalo 30. dubna 1907. 

Po roce 1945 rozhledna chátrala a hostinec nefungoval, od roku 1958 byla věž používána jako lokální převaděč televizního signálu a tudíž byla nepřístupná. Na podzim roku 1979 byla postavena nová ocelová věž, na kterou byly přemístěny telekomunikační systémy pro televizi a rozhledna i zchátralé, vandaly navštěvované budovy předal Městský národní výbor Frýdlant tělovýchovné jednotě, která je dala do užívání svému turistickému odboru. Slavnostní otevření opravené a znovu zpřístupněné rozhledny se konalo 6. listopadu 1982. V posledních letech začaly rozhlednu přerůstat koruny okolních stromů a výhled se značně omezil. Je to patrné už odspodu, přesto vystoupáme stovku schodů, abychom se z výšky podívali na Frýdlant, Jizerské hory a Ještěd. KČT dlouhodobě – a marně – usiluje o pokácení okolních stromů, jemuž brání lesní hospodářský plán. 
Za druhou rozhlednou jedeme do Liberce. Auto necháváme na parkovišti u tramvajové smyčky za Lidovými sady a po žluté turistické značce stoupáme lesem na Libereckou výšinu (546 m), kde stojí stejnojmenná rozhledna. Neobvyklá stavba vznikla v letech 1900–1901, kdy zdejší textilní magnát baron Heinrich Liebieg pověřil architekta Josefa Smitze vypracováním projektu na stavbu, která by v sobě zahrnula výletní restauraci a rozhlednu. Celý komplex nazvaný Hohenhabsburg nebo též Vyhlídková věž u Kovářova kamene či Heinrichswarte (po roce 1918 Liebiegwarte a po roce 1945 Liberecká výšina) byl pro veřejnost otevřen 1. září 1901 (stavbu vedl norimberský stavitel Jakub Schmeissner). Pozoruhodný je hlavně vzhled budovy, který připomíná středověký hrad. K výstavbě byly použity kamenné kvádry ze zbořených domů a kostela sv. Sebalda v Norimberku. 

Postupem času však stavba chátrala. V letech 1960-1969 prošla přestavbou, které však padlo za oběť hrázdění a další cenné detaily. Později se zde pořádaly pravidelné diskotéky, ale nakonec musel být objekt pro svůj špatný stav v druhé polovině 90. let minulého století uzavřen. Společnost Euro Gastroservis získala objekt jako nový nájemce za symbolickou cenu nájemného 1 Kč/rok, ale když se do roku 2002 situace okolo Výšiny nezlepšila, rozhodlo se město Liberec vypsat výběrové řízení na prodej celého areálu. Vítězem se stala jablonecká firma Dorint, s. r. o. (dodavatel obkladů, dlažeb a atypického nábytku) s nabídkou 4,1 milionů korun. V roce 2007 získala stavební povolení na zavedení inženýrských sítí, avšak generální oprava byla z důvodu značné finanční náročnosti odkládána. V roce 2010 se majiteli, družstvu PLP Invest propojenému s firmou Dorint, podařilo získat na rekonstrukci dotaci z EU ve výši 38 mil. Kč (při celkových nákladech na opravy za 63 mil. Kč). Od podzimu 2011 do konce roku 2012 kromě samotné rekonstrukce získal objekt přístavbu s wellness centrem a saunou, k dispozici byly restaurace a hotel s 18 lůžky. Slavnostní otevření opravené Liberecké výšiny proběhlo 2. února 2013. V roce 2015 se družstvo PLP Invest dostalo do insolvence a stavební firma Imstav, která rekonstrukci prováděla, zkrachovala. Navíc kvůli nesrovnalostem v projektu a stavební dokumentaci a nesprávném postupu při zadávání veřejné zakázky na rekonstrukci poskytla EU na obnovu objektu pouze 29 mil. Kč, které požaduje vrátit zpět. V březnu 2016 byla Liberecká výšina v elektronické aukci prodána za 17 mil. a 222 Kč.

*  *  *

Po 107 schodech stoupáme na vyhlídkovou terasu ve výšce 21 metrů a před námi se otevírá výhled na většinu zastavěné plochy Liberce až po dominantu oblasti, vrch Ještěd. Na jihu se na vrcholu Císařský kámen tyčí stejnojmenná rozhledna a na jihovýchodě v sevřené kotlině pozorujeme centrální část Jablonce nad Nisou. Dalším výhledům do východního a severního sektoru zabraňují blízké zalesněné kopce s vyšší nadmořskou výškou, především Žulový vrch (743 m).