XV. Český zimní sraz turistů__________ _________________v Domažlicích (II)

(Předchozí článek XV. Český zimní sraz turistů v Domažlicích I)

V sobotu opět odjíždíme autobusem, ale tentokrát do Německa na parkoviště pod vsí Althütte. S běžkami na ramenou šlapeme po úzké silničce vzhůru do osady Gibacht. Krásně upravenou stopou se pak vydáváme na cestu k hranici. Nenecháváme si ujít krátkou odbočku doleva ke skále Dreiwappen, česky Tři znaky.

Skalka, do které byly v roce 1766 při vyměřování hranice vytesány znaky tří historických území, jejichž hranice se zde setkávaly. Jedná se o bavorský kosočtverec (CB = Churfürstentum Bayern) tedy Kurfiřství bavorské, českého lva (KB = Krone Böhmen), čili Korunu českou a falckého lva (HP = Herzogtum Pfalz), tedy Vévodství falcké.

Tato topografická památka upomíná na hraniční smlouvu mezi císařovnou Marií Terezií a bavorským kurfiřtem Maxmiliánem Josefem III. z 3. března 1764. Nový průběh hranice byl vyměřen a osazen znakovými mezníky v letech 1764–1766. Místu vévodí litinový kříž na skalce nad znaky a poutník si zde může odpočinout pod dřevěným přístřeškem, který zde byl vybudován na počátku 90. let minulého století jako jeden z příkladů rozvíjející se příhraniční spolupráce mezi Čechy a Němci.

S běžkami v ruce se vracíme na cestu a pokračujeme ve stopě k hraničnímu přechodu Brombeerriegel, odkud pokračujeme upravenou stopou...

... k lesní chatě pod vodárnou a čím dál větším stoupáním společně se zelenou turistickou značkou na vrchol Čerchova (1042 m). V roce 1894 získal odbor KČT z Domažlic povolení na postavení dřevěné věže a za tři roky nato byla ještě postavena horská chata s názvem Pasovského chýše. Díky velké návštěvnosti, které už stará rozhledna nevyhovovala, bylo rozhodnuto postavit rozhlednu kamennou. Dílo zdarma navrhl architekt Vratislav Pasovský a její stavbu  zrealizoval – také zdarma – stavitel Froněk. Rozhledna byla otevřena 16. července 1905 a pojmenována jako Kurzova věž, čehož se však již Dr. Vilém Kurz, zakládající člen KČT, nedožil. Na jeho počest byla také na věž umístěna pamětní deska. V roce 1927 byla k objektům přistavěna ještě jedna turistická chata. Po okupaci byly objekty zabrány německou armádou, po válce byla rozhledna vrácena původnímu účelu, ale už 1. 4. 1950 zde bylo zřízeno výcvikové středisko SNB a v dalším období se zde usadila armáda. Vojáci chaty zbořili, rozhlednu upravili na pozorovatelnu, kolem přistavěli vojenské objekty a radarovou věž. 

Až v roce 1999 byla rozhledna zpět předána KČT a ihned se započalo s její opravou. Trvale přístupná je od 16. července 2000, kdy byla znovu slavnostně otevřena. Je vysoká 19 metrů, na vyhlídkovou plošinu ve výšce 16 metrů vede 129 schodů. Některé vojenské budovy již byly zbořeny, jeden slouží turistům jako chata poskytující občerstvení.

Stoupáme na rozhlednu, byť víme předem, že vinou nízké oblačnosti téměř nic neuvidíme. Chvíli také posedíme v chatě a pak sjíždíme k lyžařské útulně Malinovka a stejnou cestou jako včera míříme do Capartic, kde v místní hospůdce vyčkáváme příjezdu autobusu, který nás odveze do Domažlic.

Večer se v sále Městského kulturního střediska koná turistický bál, jehož součástí je oficiální slavnostní zakončení srazu a předání štafety městu Police nad Metují. Celkem na sraz turistů do Domažlic přijelo 525 účastníků, z toho 52 ze Slovenska, čtyři z Polska a dva z Německa. Z Havlíčkobrodska jsem byl patrně jediný…

* * *

V neděli dopoledne si z několika možností vybíráme krátkou vycházku po naučné stezce na Baldovské návrší. Stezka se jmenuje Sochařská cesta na Baldov, je dlouhá půldruhého kilometru a na její začátek nás z Domažlic přivádí zelená turistická značka. Cesta úvozem je nepříjemná, potácíme se po rozšlapaném a následně zmrzlém sněhu, fouká studený vítr a výhled do krajiny je minimální. Na stezce se nachází sedm zastavení – sedm objektů vytvořených českými a zahraničními sochaři – s autorskými popisky a texty, které odkazují na bitvu u Domažlic. Všechny byly vytvořeny během sochařského sympozia Tusta Sculpta, slavnostní otevření stezky se konalo 6. října 2013.
Na vrcholku návrší stojí kaplička Nejsvětější Trojice...

... pomník upomínající na bitvu u Domažlic. Bitva se odehrála 14. srpna 1431 v prostoru mezi městy Domažlice a Kdyně. Husitská vojska pod vedením Prokopa Holého zde téměř bez boje porazila účastníky čtvrté křížové výpravy vedené markrabětem Fridrichem Braniborským a kardinálem Giulianem Cesarinim, zmocněncem papeže Martina V. Debakl křižáckého vojska definitivně přesvědčil katolické církevní kruhy o marné snaze pokořit Čechy silou, díky čemuž bylo s husity zahájeno vyjednávání, jehož výsledkem byla Basilejská kompaktáta vyhlášená 5. července 1436 v Jihlavě a potvrzená v Basileji. Jejich nejdůležitějším bodem bylo přiznání nároku na přijímání z kalicha pro všechny příslušníky utrakvistických frakcí církve.
Pomník má podobu obřího kalichu složeného z 31 žulových prstenců (připomínka letopočtu 1431), z nichž každý ustupuje o 3,5 centimetru. Kalich je vysoký šest metrů a váží 50 tun, jeho autorem je klatovský sochař Václav Fiala. Na podstavci nalezneme také připomínku našeho okresního města:

O historii pomníku podrobně vypovídá text naučné tabule: