Významné dny a svátky jsou uvedené v kalendářích, s masopustem je to však jinak. Tímto názvem se označuje celé období od Tří králů (6. ledna) až do začátku postní doby, především poslední tři dny, kterými toto období končí.
Vyvrcholením masopustu je úterý před Popeleční středou, která předvelikonoční postní období zahajuje. Velikonoce jsou pohyblivým svátkem a Popeleční středa připadá na 46. den před Velikonoční nedělí. Letos vyšla Popeleční středa na 1. března, takže masopustní úterý připadlo na poslední únorový den.
V minulosti procházely o masopustním úterý snad každou vesnicí průvody maškar. Písemné zprávy o masopustních rejích v Čechách a na Moravě jsou dochovány již ze 13. století, i když svátek je zřejmě ještě staršího data. Obchůzky ani masky neměly pevně daná pravidla, přesto bývalo několik masek, které se objevovaly každoročně.
Mezi tradiční maškary patřil například Medvěd, někdy vedený na řetězu Medvědářem, Bába nesoucí v koši Dědka, nebo Kobyla − dva chlapci pod plachtou s dřevěnou či papírovou hlavou koně.
Běžný byl i Žid, Kominík, Slaměný, Laufr neboli Strakatý (podle bílého obleku pošitého barevnými kousky látky), Turci či pohádkové bytosti.
Ve Světlé nad Sázavou již před několika lety obnovili tradici masopustních oslav žáci a učitelé ze Základní školy v Komenského ulici, kteří se inspirovali některými maskami ze Studnice na Hlinecku. Masopustní průvod vychází od budovy základní školy a svůj program předvádí na náměstí před radnicí.
 |
| Ředitelka školy, starosta a tajemník městského úřadu |
Začíná tím, že Laufr žádá starostu o povolení maškar a končí obřadní porážkou Kobyly, které předcházelo čtení testamentu, v němž byly vzpomenuty hříchy, jichž se Kobyla za poslední rok dopustila. Mezitím masky rozpustile tančí a mnozí diváci si odnášejí černé šmouhy na obličeji.
Žádné komentáře:
Okomentovat