Čtvrtá kniha úspěšné série severské krimi Håkana Nessera, ve které je hlavním hrdinou inspektor Van Veeteren. Detektivní příběhy tohoto švédského autora zaznamenaly řadu významných úspěchů, byly publikovány ve více než 25 zemích a autor třikrát získal cenu za nejlepší švédskou detektivku.
Van Veeteren přitom není žádný velký detektiv. Má dobrou intuici a dokáže si poradit s různými nástrahami, je ale především součástí týmu, na jehož práci závisí ta jeho. Během krátké doby má teď před sebou již druhou oběť vraždy, přičemž oba muži byli zavražděni totožným způsobem – čtyřmi výstřely, dvěma do hrudi a dvěma do rozkroku. Komisaře čeká nejednoduché vyšetřování, u kterého si zpočátku sám neví rady a nemá žádná vodítka, která by jej k pachateli dovedla. Není pochyb, že v obou případech jde o stejného pachatele, pravděpodobně o ženu. Co tím vrah chce naznačit, když muži spolu neměli vůbec nic společného? Každý bydlel jinde, měli i různé povahy, ale i přes rozdíly je něco přece jen spojovat muselo. Přijde na to tým detektivů včas, než zemře někdo další? A co má znamenat instrumentální píseň, kterou obětem někdo pouští po telefonu, než zemřou?
Žena s mateřským znaménkem není běžné severské krimi, spíš než na brutalitu a spousty krve se autor soustředí na prvky klasické detektivky. Čtenář má možnost pozorovat vývoj případu od jeho počátku a sledovat tým detektivů při jejich práci, kdy se snaží přijít na nějakou stopu nebo souvislost mezi oběťmi. Ukáže se, že ti dva mrtví společně prošli před třiceti lety na vojně důstojnickými zkouškami. Van Veeterenovi postupně dochází, že v nebezpečí jsou i bývalí přátelé zabitých mužů...
Kniha je psaná z více pohledů, takže nechybí ani pohled obětí, ze začátku nic netušících, ale s postupem času dochází ke zvratu, kdy už není jasné, kdo je oběť a kdo je lovec. Máme také možnost podívat se do mysli sériového vraha, který právě začíná nacházet potěšení z vražd, prožíváme jeho pocit opojení a přemýšlíme s ním nad provedením další vraždy. I přesto, že míra napětí není tak vysoká, rozhodně to neznamená, že zde napětí chybí úplně.
Kniha je psaná z více pohledů, takže nechybí ani pohled obětí, ze začátku nic netušících, ale s postupem času dochází ke zvratu, kdy už není jasné, kdo je oběť a kdo je lovec. Máme také možnost podívat se do mysli sériového vraha, který právě začíná nacházet potěšení z vražd, prožíváme jeho pocit opojení a přemýšlíme s ním nad provedením další vraždy. I přesto, že míra napětí není tak vysoká, rozhodně to neznamená, že zde napětí chybí úplně.
Žádné komentáře:
Okomentovat