Beskydy (IV) – Kalužný, Kozubová a Ostrý

(předchozí článek Beskydy III)
Jednou z nejhezčích značených turistických cest v Beskydech

Z údolí říčky Tyry, ležícího mezi rozsochami Javorového a Ostrého, míříme na červeně značenou hřebenovku. Zpevněná cesta proti toku potoka se časem zužuje ve stezku, stoupá stále vzhůru lesem, přičemž se dvakrát ostře lomí, poprvé vpravo, podruhé vlevo. Nakonec po pohodlné svážní cestě přicházíme k modré značce a stoupáme vpravo na hlavní hřeben. Na vrchu Kalužný (994 m) přecházíme na červenou značku a na Babím vrchu, který je významnou křižovatkou turistických cest, na žlutou. Zastavujeme se na horské chatě Kamenitý (795 m), stojící na stejnojmenném hřebeni, který se táhne od východu k západu. Ve druhé polovině 19. století zde postupně vyrostla horská osada a ještě po druhé světové válce zde žilo  ve dvanácti šindelem krytých chalupách šestnáct rodin. Postupně však opouštěli svá hospodářství a své chalupy přenechávali a odprodávali k rekreačním účelům.

Máme v úmyslu dojít ke kapli na Kozubové, v chatě poobědvat a vrátit se k odbočce zelené značky. Zpočátku prudký, ale později už jen mírný výstup končí na rovince, po které přicházíme ke kapli sv. Anny (970 m) a pak k chatě Kozubová (960 m), která dříve patřila podniku Kovona Karviná. Máme smůlu, dnes nevaří a nejsou tu žádní hosté venku ani uvnitř. Vracíme se kolem kaple, jejíž věž slouží jako rozhledna, a vidíme otevřený vstup. Využíváme toho, že mladý manželský pár si v chatě vypůjčil klíče a stoupáme za ním do věže. Pohled do okolí za těch pár schodů rozhodně stojí.

Stejnou cestou se vracíme k odbočce modré značky. Stálým klesáním po široké zpevněné cestě se dostáváme do rekreační oblasti Milíř, odkud prudce stoupáme do sedla pod Velkou Kykulou. Podle dnes již neexistujících salaší využívaných k chovu ovcí je označena jako „Ostrý, salaš“. 

Nádherný výhled je nám slabou útěchou na poznání, že na chatu Ostrý jsou to ještě další dva kilometry, samozřejmě do kopce a zpočátku navíc otevřeným terénem, kde si sluníčka opravdu užijeme.

Také na chatě Ostrý (940 m), která patří Klubu českých turistů, jsme jedinými hosty. Odnášíme si pití ke stolu pod slunečníkem a nemůžeme se nabažit úžasného výhledu – a také klidu a ticha. K dobrému rozpoložení samozřejmě přispívá i vědomí, že odsud už půjdeme jenom dolů. K autu do Tyry to máme pět kilometrů.

Při plánování výstavby turistické chaty soutěžily mezi sebou německý Beskidenverein a KČST o to, kdo chatu postaví. První přišli s návrhem Němci, kteří chtěli chatu postavit přímo na vrcholu (1042 m). Jejich žádost však byla úřady zamítnuta. V té době, to je v roce 1931, již třinecký odbor KČST zakoupil pozemek o výměře 30 000 metrů čtverečních na jihozápadním hřebeni Ostrého. Na pozemku stála stará horská bouda, kterou KČST zadaptoval a část přistavěl. Slavnostní otevření se konalo 28. a 29. září 1935. Na konci druhé světové války byla chata vydrancována. Obnovil ji Adolf Szmek, několik let ji provozoval, ale pak ji převzaly Beskydské hotely a restaurací, respektive Restaurace a jídelen (RaJ). V roce 1963 proběhla generální oprava a na louce nad chatou bylo postaveno deset srubových chat, dohromady se třiceti lůžky. Roku 1990 se nedočkaly, neboť postupně chátraly, až nakonec zmizely. Po roce 1990 převzal na základě restituce chatu znovu třinecký odbor KČT, ale když bylo po roce 2000 nutné provést opravy a modernizaci chaty, odbor KČT Třinec nemohl potřebné investice z vlastních zdrojů zajistit a tak nabídl chatu k převodu do majetku ústředí. K tomu došlo v roce 2007.

Následující článek Beskydy (V)