Vzpomínka vyvolaná televizním pořadem

Dříve se říkalo „čumět do bedny“, ovšem od té doby, co se objevily ploché obrazovky, se už toto vtipné rčení použít nedá. Ovšemže „dívat se na televizi“ je totéž a totéž je také v televizi vidět. Vesměs nic, co by vyvážilo ztrátu času

Výjimkou je ČT 2 a ČT art, kde si občas přece jenom něco vyberu. Tentokrát to byl pořad Synkopy 61. Jednalo se o záznam jubilejního koncertu k 55. výročí založení brněnské beatové skupiny z roku 2016. Na koncertě zazněly jak vlastní skladby Marťan, Suita pro J. S. Bacha, Casanova, Xantipa a samozřejmě velký hit Válka je vůl, tak i světové hity skupiny Beach Boys Sloop John B. a Barbara Ann. Jak název skupiny napovídá, historie sklupiny je mnohem mnohem starší. A k ní se váže moje jen o málo mladší vzpomínka.

Bylo to za studentských let na kutnohorské průmyslovce. Už delší dobu jsem toužil po gramofonu nebo magnetofonu, ovšem rodiče řekli, že mi na to peníze nedají, ať si je vydělám na brigádách. Aspoň prý poznám jejich cenu... Tedy peněz, protože ceny gramců a magičů jsem znal.

V době, kdy už jsem se pevně rozhodl pro magnetofon, bylo třeba zbavit se pár gramodesek, které jsem si s předstihem koupil. Se spolužákem, který si v jedné z prvních hodin němčiny vysloužil od profesorky Stambergové přezdívku, která mu už zůstala, jsme šli o přestávce po chodbě a já mu učinil nabídku:

„Šmudlo, prodám Hůl, nůž a cop,“ což byl název SP desky výše zmíněné skupiny Synkopy 61. To ovšem netušila profesorka češtiny Lipská, které nás v tom okamžiku míjela, vytřeštila oči a několikrát významně zakroutila hlavou. Bůhví, co si o mně v té chvíli pomyslela – ale to mě netrápilo...

Synkopy 61 patřily v 60. a 70. letech ke špičce naší populární hudby. Kapela proslula neotřelou vlastní tvorbou a zejména výbornýmí vícehlasými vokály, za které si vysloužila od kritiků označení „Moravští Beach Boys“ a získala mnohá ocenění na hudebních festivalech u nás i v zahraničí. Skupinu založil kytarista Petr Směja ve svých čtrnácti. Dále v ní hráli bubeník Jiří Rybář, Pavel Pokorný, v té době houslista, a Jan Čarvaš, kontrabasista. Hráli až do sezony 1980/81, kdy skupinu opustili Čarvaš a pak Směja, zbylí členové jen pozměnili název a pokračovali dál. Skupinu pojmenovali Synkopy a každým rokem měnili vročení za názvem (Synkopy 62, 63…). Zpočátku hráli běžné populární a taneční hity, v roce 1964 však začali hrát big beat. Obsazení kapely se v šedesátých letech několikrát změnilo. Kolem roku 1975 byla jejich tvorba ovlivněna krátce hardrockem, následně vzniklo v 80. letech několik art–rockových projektů jako například Sluneční hodiny. Jako profesionální skupina se Synkopy rozpadly v roce 1990, v roce 1995 následoval comeback a návrat k původnímu názvu kapely Synkopy 61 a také k původní sestavě, která v roce 2006 opět prošla obměnou ke složení: 

Petr Směja – sólová kytara / zpěv

Jan Korbička – klávesové nástroje / zpěv

Jiří Rybář – bicí / zpěv

Michal Polák – sólový zpěv / kytara

Pavel Pokorný – doprovodná kytara / housle / zpěv

Vilém Majtner – baskytara / zpěv

Zpěvák a kytarísta Michal Polák (*1944) zemřel 15. března 2021 jen pár dní po svých 77. narozeninách na komplikace spojené s covidem-19 a dalšími vážnými zdravotními potížemi.