Za keškami u Přibyslavic

Další z řady rodinných turisticko-geocachingových výšlapů v nedalekém okolí

Přibyslavice jsou malá vesnička patřící pod Vlkaneč. Žije zde asi 65 obyvatel, polovina domů slouží k rekreaci. V lese, nedaleko silnice do Brtačic, se z okolní roviny vypíná Tisá skála (394 m), ale ta není naším dnešním cílem. Zlákaly nás okolní kešky, zejména multinka Přibyslavické lomy a tradička v bývalém muničním skladu.
Auto necháváme na příhodném místě a vydáváme se do lesa severně od Přibyslavic, kde na ploše asi jednoho kilometru čtverečního vystupuje těleso tzv. přibyslavické ortoruly.

Tato muskovit-turmalinická ortorula byla v minulosti těžena pěti nevelkými lomy, v nichž se pracovalo s menšími přestávkami až do počátku osmdesátých let minulého století. Těžený materiál byl používán na štěrk, dlažební a stavební materiál. Lomy se staly vděčnými mineralogickými nalezišti, nejznámějším zdejším minerálem je červený až červeno-fialový granát almandin.

Multinka má pět „stejdží“, přičemž na každé je třeba vždy nalézt souřadnice té následující. Kromě nich jsou zde ještě písmena A až E a čislo sloužící k výpočtu souřadnic finálky. První stage nám dává trochu zabrat, ale není to vinou ownera, nýbrž naším nepozorným čtením listingu.

Po úspěšném nálezu finálky pokračujeme lesními cestami k Loveckému zámečku. Jde o pozůstatek po panství Auerspergů ze žlebského zámku. Z původní stavby zbyl pouze komín z torzem zdiva...

... a teprve před několika lety byl zámeček obnoven a dnes je v soukromých rukou:

Neznačenými lesními cestami pokračujeme k poslední dnešní lokalitě, kterou je bývalý muniční sklad postavený na začátku 50. let a opuštěný někdy kolem roku 2003.

Sklad využívaly vojenský útvar 5944 Čáslav (13. tankový pluk) a letiště Čáslav-Chotusice. VÚ 5944 tu skladoval tankovou munici ráže 100 mm do tanků T-55AM1, munici do kulometů, samopalů, pistolí, granáty, atd. V největší hale byla prý skladována i letecká výzbroj, řízené a neřízené rakety pro potřeby čáslavského letiště.

Muniční sklad hlídali střídavě tankisté a letci. Chodily se tu dvě trasy, jedna ve tvaru C (mladší část skladu) a druhá ve tvaru O (starší část). Na budovách byly otočné vypínače, které sloužily jako kontrola obchůzky, světla na panelu ve strážnici ukazovala pohyb strážného. Ve strážnici, která byla samostatně oplocena asi 20 m od skladu, byl velitel stráže, závodčí a šest strážných. Bývalé lomy u Přibyslavic sloužily po vytěžení tomuto areálu jako střelnice.

Když staré muniční sklady u obce Adamov dosloužily, byla munice, do dokončení výstavby nového muničního skladu Červený vrch v katastrálním území Chotusic, uskladněna v přístavkách úlů letounů na čáslavském letišti. Provoz nového muničního skladu Červený vrch byl zahájen dne 3. listopadu 2008.

Při návratu k autu se zastavujeme u malého památníku se záhadným nápisem F. A. – W. K., 26. prosinec 1876:

Písmena jsou nejspíš iniciálami Františka Auersperga (1856–1938) a Wileminy Kinské (1857–1909), což byli majitelé zámku Žleby a místního lesa (obory). Pomníček je zřejmě vzpomínkou na jejich zásnuby, jelikož za rok se vzali.