Zámek a park ve Filipově

Po výšlapu k zajímavé přírodní památce Kamajka (naleznete na tomto blogu zde) a návštěvě Čáslavi pokračujeme v turisticko-keškovacího výletu

Při procházce po čáslavském náměstí Jana Žižky z Trocnova si určitě všimnete čtyř pozdně barokních soch rozestavených u městské kašny:

Jedná se o alegorie ročních období vytvořené z pískovce s vrostlicemi vápencových fosilií a byly nalezeny v korytě potoka protékajícího zámeckým parkem v nedalekém Filipově. Jedeme se tam tedy podívat!

Už na okraji Filipova nás překvapí fronta obytných domků a hospodářských staveni v bizarním novogotickém stylu. 

V roce 1968 tato ulice posloužila při natáčení filmu Nebeští jezdci pro scénu, kdy anglickou vesnicí prochází pohřební průvod příslušníka 311. bombardovací perutě RAF. 

V dnešní době je část domků upravena, některé citlivě, některé bohužel necitlivě, hospodářské budovy dál chátrají… 

.... zato zámek je skvost připomínající chudšího příbuzného Hluboké nad Vltavou.

Původně zde stál dvůr zvaný Šintlochy, který patřil Trčkům z Lípy. V průběhu věků samozřejmě vystřídal několik majitelů. Od roku 1711 patřil cisterciáckému klášteru ve Žďáru nad Sázavou, jehož opat Václav Vejmluva zde nechal postavit kapli Cyrila a Metoděje. V roce 1760 koupil dvůr Filip Krakovský z Kolovrat, který si jej tak oblíbil, že po němž byl přejmenován. Starou kapli proměnil přístavbou křídel v barokní zámek, jehož stavbu dokončil Filipův syn Leopold. Ten také založil rozsáhlý park, v jehož hlavní aleji byly umístěny výše zmíněné sochy. V majetku Kolovratů Krakovských byl zámek a dvůr až do roku 1818, kdy jej František Xaver prodal uherskému hraběti Františku Zichymu. Ten roku 1831 prodal Filipov Janu z Eisensteinu, který dal přestavět hospodářské budovy v sousedství zámku. Po smrti jeho syna Viléma v roce 1856 převzala velkostatek Vilémova sestra Emílie, provdaná za Benedikta Boleslavského z Rittersteinu. Za ní byl v letech 1863–1865 barokní zámek přestavěn a dostal romantickou podobu ve slohu anglické gotiky. Stejným způsobem byl současně upraven i přilehlý dvůr. Plány na přestavbu Filipova vypracoval stavitel Karel Šel z nedalekých Žlebů. Přestavbou vznikla rozsáhlá budova s bohatě členitými fasádami, římsami, rizality, nárožními věžičkami a pseudogotickými atikami.

V roce 1905 převzal filipovský velkostatek Viktor Kleeborn, manžel baronky Ireny z Eisensteinu a posledním majitelem se stal jejich syn František Josef Eisenstein-Kleeborn, který na zámku sídlil do konce druhé světové války. Po roce 1945 se zámek s dvorem stal majetkem státu, kdy jej užíval Státní statek Čáslav a od poloviny 70. let 20. století Státní knihovna. Vznikl projekt, podle něhož měly vzniknout prostory pro depozitáře, ovšem náklady na realizaci byly natolik vysoké, že k ní nikdy nedošlo. Na konci 20. století se objekty už nacházely v havarijním stavu a šance na změnu k lepšímu se zdála být v nedohlednu.

Naštěstí se našel investor, který se pustil do rekonstrukce, zámku navrátil jeho bývalou krásu a našel pro něj další využití. Zčásti slouží jako hotel a zčásti jako Alzheimercentrum, které disponuje moderní přístavbou, v níž jsou klienti ubytováni ve dvou- a třílůžkových pokojích s vlastním bezbariérovým sociálním zařízením. V rehabilitačním sektoru je vyhřívaný bazén, whirlpool, sauna, masáže a další vybavení.

Zámek si můžeme prohlédnout pouze zvenčí, ale čeká nás ještě procházka přilehlým anglickým parkem, který vznikl z někdejší bažantnice. Tvoří jej úzký pás o rozloze zhruba čtyř hektarů, vklíněný mezi pole. Je obehnán zčásti zdí a zčásti rozpadlým plotem, středem parku vede výrazná stromová alej. 

Z dřevin zde nalezneme například lípu americkou, platan javorolistý, habr převislý, rododendrony, z jehličnanů jedli ojíněnou, cypřišek hrachonosný nebo smrk východní. 

V zadní části parku se nachází pohřební kaple sv. Kříže z roku 1877, objevíme tu i několik polozřícených podstavců soch.