Bába je smírčí kříž

Mezi drobnými památkami umístěnými ve volné krajině zaujímají zvláštní postavení kamenné kříže, u nás většinou nazývané smírčími kříži. Jsou zhotoveny z jednoho kusu kamene a jejich ztvárnění vypovídá o rozdílné řemeslné dovednosti jejich tvůrců. Někdy je kámen přizpůsoben do tvaru kříže několika údery sekáčem, jindy naopak prozrazuje profesionální úroveň práce neznámého kameníka.

Při listování starými ročníky Časopisu turistů mě v čísle 6-7-8/1921 zaujal článek o Kutné Hoře autora J. P., který v něm mimo jiné píše:

„Přeješ-li si pohledu nerušeného, vyjdi na Kuklík. Od Kamenného domu ulicí, pak silnicí aneb vozovkou dle značek až na vrchol. Na vozovce najdeme onu kamennou bábu, namalovanou na Liebscherově obraze; jest podobných v Čechách několik a jsou to snad nejstarší pozůstatky skulpturní naší země. Zachovalejší než tato jest u Světlé nad Sázavou.“

V případě Kutné Hory jde o kříž, který je ústředním motivem obrazu Husité před Kutnou Horou od malíře Adolfa Liebschera (1857-1919). Obraz z roku 1880 je vystaven ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře.

Zmínka o podobném kříži u Světlé se patrně týká smírčího kříže, který stával u cesty ze Světlé kolem parku do Závidkovic. Vzpomínám si, že jsem jej mnohokrát viděl „nastojato“, jednou „naležato“ a pak už nikdy… Ve sborníku č. 1, který v roce 2001 vydala Havlíčkobrodská společnost pro povznesení regionálně historického povědomí, je článek historika Mgr. Pavla Rouse z tehdejšího Okresního vlastivědného muzea (od roku 2003 Muzeum Vysočiny) v Havlíčkově Brodě, z něhož cituji:

„V roce 1994 upozornil MUDr. Jan Betlach z Havlíčkova Brodu Okresní vlastivědné muzeum na vyvrácený a rozbitý kamenný kříž nedaleko osady Závidkovice. Poškozená památka byla poté (26. 9. 1994) skutečně nalezena přibližně 0,2–0,3 km severně od okraje Závidkovic na zoraném poli u levého (tj. západního) okraje polní cesty směřující do Světlé nad Sázavou. Kříž byl přeražený na dvě části, vzdálené od sebe asi 20 m (doklad rozbití a rozvlečení při orbě?). Rekonstruované rozměry kamenného kříže: výška 150 cm, rozpětí ramen 80 cm, síla (tloušťka) od 25 cm na spodní části až do 10 – 15 cm v ukončení horního ramene. Ramena kříže jsou tvořena zaoblenými výstupky, kůl kříže má rozšířené (80 cm) a jen hrubě opracované hranolovité ukončení určené k vsazení do země. Až na přelomení byl světle nažloutlý povrch kříže, vytesaného patrně ze žuly (?) nepoškozený. Na lícové straně se v ose křížení ramen nachází na ploše asi 5 x 18 cm vysekaný letopočet 1720, nebo možná (podle posouzení nákresu dr. L. Mackem) 1726. Na připojené kresbě je čárkovaně vyznačena linie přelomení.Poškození závidkovického kamenného kříže bylo ze strany OVM ohlášeno Památkovému ústavu Pardubice a Městskému úřadu ve Světlé n. S. s upozorněním na potřebu rychlé záchrany, autorovi ovšem není známo, zda pak k záchraně došlo.

Uvedený závidkovický kříž se ocitl i v knize Kamenné kříže Čech a Moravy autorů V. Urfuse, J. Víta a S. Wiesnera (Argo, 1997), kde se o něm píše jako o vyvráceném žulovém kříži o rozměrech 142 x 80 x 15 cm. Celkový tvar podle nákresu v knize se však značně odlišuje, navíc není ani zmíněn letopočet! Zato se v popisu uvádí „důlek v hlavě“. Citovaná publikace uvádí dále k původu památky, že podle místní pověsti došlo v místech kříže k „vražednému boji dvou dráteníků“.

„Závidkovický kamenný kříž,“ píše dále Pavel Rous, „patří do kategorie křížů, u nichž je možný různý výklad funkce či smyslu. S ohledem na letopočet 1720 (1726?) půjde možná o kříž postavený na paměť nějaké místní události, která se v tom roce odehrála. Uvedený letopočet, pokud považujeme jeho vysekání za současné se zhotovením kříže, kontrastuje s archaickým vzezřením kamenné památky, které také nedávno vedlo k jejímu datování do 15.–16. století (Karel, T.: Stáří kamenných křížů a křížových kamenů na Havlíčkobrodsku, České památky, roč. 5, 1994, č.1, str. 2–4).“

O tom, kde kříž skončil, panují různé dohady, zlí jazykové například tvrdí, že byl zalit betonem při stavbě základů jedné budovy…