Co by to bylo za léto, kdybych alespoň
jednou nevyrazil ze Smrčné do Stvořidel? Nebo naopak, jako tentokrát.
Vláčkem
motoráčkem odjíždím ze Zastávky, jak jsme my, Světeláci, odjakživa zvyklí
říkat, přestože je to už pěkných pár let, kdy byla přejmenována na Světlá
nad Sázavou město. Vystupuji spolu s několika dalšími cestujícími
na zastávce Stvořidla a než se vydám na cestu proti toku Sázavy, zastavím
se na jedno pivko v letní restauraci Pohoda u Václava Žáčka, který měl
před několika lety ve Světlé pronajatou stejnojmennou hospůdku v Sázavské ulici
v sousedství samoobsluhy.
A protože mám v úmyslu jít po pravém břehu, musím nejprve přes lávku.
A protože mám v úmyslu jít po pravém břehu, musím nejprve přes lávku.
Právě
letos uplynulo 65 let od vyhlášení Stvořidel přírodní rezervací. Stalo se tak
31. května 1948 a účelem bylo zachování zbytků původního rázu řečiště Sázavy a
původního rázu krajiny kolem řeky Sázavy. Předmětem ochrany je především cenný
soubor geomorfologických jevů (hluboce zaříznuté údolí poseté balvany, kamenité
řečiště s četnými peřejemi, výchozy skal a suťové svahy) a okolní lesní
porosty, smíšené či smrkové. Přírodní rezervace zaujímá plochu 2434 ha,
levobřežní část je současně částí Přírodního parku Melechov.
Tok
řeky je na hranici sjízdnosti, což právě mnohé vodáky přitahuje.
Proudící
voda s plaveným materiálem vymodelovala tzv. obří hrnce a množství vodních
prahů s četnými peřejemi, díky nimž je úsek od Smrčné do Vilémovic jedním z
nejkrásnějších a nejvyhledávanějších na českých řekách vůbec. Peřeje mají také
nezanedbatelný ekologický význam, protože se v nich voda čeří a za nižšího stavu
vody okysličuje, což přispívá k samočištění vody.
Žádné komentáře:
Okomentovat