Hektometrovníky se vyskytují podél železničních tratí a čísla na nich
vyznačená informují o poloze místa na trati, tj. určují vzdálenost od začátku
trati. Kilometrovníky jsou od sebe vzdáleny, jak už jejich název napovídá,
jeden kilometr, mezi nimi je však po 100 metrech umístěno devět kamenů, kterým
se říká hektometrovníky. Ale pozor – to platí jen pro místní (lokální) tratě.
Na hlavních tratích jsou hektometrovníky umístěny střídavě po obou stranách, na
levé od začátku trati k jejímu konci s lichými desetinami kilometru,
na pravé se sudými.
Hektometrovník ve Světlé nad Sázavou před mostem přes Sázavku |
Odborný termín pro toto rozdělování železniční tratě na vzdálenosti po 100 a 1000 metrech průběžně od jejich počátku do jejich konce pomocí mezníků, kamenů či tabulí je staničení.
V případě Posázavského pacifiku je zajímavostí, že podle původních
plánů začínalo staničení ve stanici Světlá nad Sázavou, od přepracovaných plánů
až dodnes je však kilometr nula v Kácově. V dobovém dokumentu se píše, že při vyčíslení nákladů na stavbu trati "...připočítat bylo nutno také vymezníkování dráhy 404 hektometrovými mezníky po 4,- K a 49 kilometrovými po 8,- K."
Kilometrovník mezi Stvořidly a Smrčnou |
A na závěr jedno malé „tajemství“: podle hodinek s velkou
vteřinovou ručičkou si pomocí níže uvedené tabulky můžete vypočítat rychlost
vlaku. Ujede-li vlak 200 metrů za počet vteřin uvedený v jednom řádku,
jede rychlostí uvedenou v řádku druhém.
72
|
48
|
36
|
29
|
24
|
21
|
18
|
16
|
14
|
12
|
10
|
9
|
8
|
7
|
6
|
5
|
10
|
15
|
20
|
25
|
30
|
35
|
40
|
45
|
50
|
60
|
70
|
80
|
90
|
100
|
120
|
144
|
Tabulka má tu vlastnost, že můžete buď nahoře číst vteřiny a dole rychlost v km/hod., nebo obráceně, a vyjdou vám v obou případech výsledky stejné resp. jen trochu zaokrouhlené.
Žádné komentáře:
Okomentovat