K programu konservačních prací, o něž se stará Klub českých turistů, přibyla v poslední době otázka konservace zřícenin hradu Lipnice na Německobrodsku. Zajištění tohoto hradu stalo se akutní potřebou, zvláště když v prosinci minulého roku utrpěl novou velkou pohromu sesutím celého rohu přední bašty, jak o tom proběhla zpráva stručnými lokálkami v denních listech. Prudká vichřice srazila značnou část chátrajícího rohového zdiva právě nejstaršího traktu hradního.
Zpráva
ta vzbudila lítostivý dojem všech těch, jimž leží na srdci památky české slávy,
rozpadávající se zbytky našich hradů, na jejichž drobícím se zdivu hlodají
mrazy a větry a jež propadají neúprosné zkáze. Mocné vlivy přírody pracují
neúnavně svým destruktivním vlivem, pokud je neobmezí včasná konservace. Tak
mizí pozvolným, ale jistým postupem zkázy naše zříceniny, jež svými
charakteristickými obrysy a vylámanými, mechem zarostlými zdmi tvoří důležitou
složku půvabu našich krajin.
Hrad
Lipnice patří k našim hradům nejpamátnějším. Zvedá se nad městečkem téhož
jména mohutnými zříceninami, jež hlásají moc a slávu dřívějších vlastníků a
z nichž obsáhnete vděčný pohled do široka i dáli. Také svojí historií řadí
se k našim místům nejslavnějším. Vystavěn byl asi v XIII. věku,
přecházel v držení slavných rodů z Wartenberka, Landštejnů, Trčků
z Lípy. Byl střediskem husitství, v památné hradní gotické kapli sv.
Vavřince byli svěceni první kněží pod obojí. Dnes je kaple zpustlá jako celý
hrad, jenž byl pobořen již koncem XVIII. století. Roku 1812 přešel
v majetek hrabat z Trautmannsdorfů. Největší zkázy utrpěl roku 1869,
kdy vyhořel při požáru městečka a zůstal jako rozpadávající se spáleniště
v pustých zříceninách.
V roce
1913 byly sice zahájeny práce záchranné, na něž získána nedostatečná subvence
státní. C. k. zemský konservatorát v Praze vypracoval přesný program
zajišťovací, který však nebyl dodržen. Nedostatek prostředků a války přerušily
započaté práce konservační. Za války pokračovala zkáza hradu rychlým krokem,
opadla gotická klenba v hradní kapli sv. Vavřince, spadlo klenutí
v prvém patře „Samsonu“, „Thunovský palác“ dostal nové trhliny. Když se
v prosinci minulého roku zřítila část „přední bašty“, bylo zřejmo, že
hrozí Lipnici zkáza krokem velmi rychlým.
Poznání
to dodalo nové vzpruhy snahám zajišťovacím. Bylo to kuratorium německobrodského
musea v čele s musejním správcem panem soudcem Stanislavem Stunou,
jež s pravým porozuměním zahájilo nové kroky u konservatorátu a jiných
korporací. Musejní kuratorium se obrátilo také na ústřední výbor Klubu českých
turistů, který přirozeně otázce konservace hradu Lipnice přináší nejživější sympatie
a dalo podnět k obnovení odboru KČT v Německém Brodě. Nový odbor KČT
bude za podpory celého Klubu pracovati pro záslužný tento úkol. Také okresní
výbor německobrodský s okresním starostou p. JUDrem R. Halíkem projevují
mimořádnou ochotu podporovati tyto snahy.
Po
ustanovení odboru KČT svolalo kuratorium musea na druhý den, t. j. na neděli
27. května společně s okresním výborem do zasedací síně okresního
zastupitelstva zvláštní poradu, jež měla určiti další postup jednání a prací
záchranných. Schůze té zúčastnil se také předseda Klubu Dr. Jiří Guth. Zahájil
ji okresní starosta p. Dr. Halík, načež podrobně pojednal o záchraně zříceniny
delegát zemského konservatorátu, jeho technický konsulent p. arch. Ant. Engl,
c. k. profesor z Prahy. Vyloživ význam hradu Lipnice jako památky
historické a krajinské a shrnuv dosavadní pokusy zajišťovací, promluvil o
pracích příštích. Náklad na nejnutnější práce konservační byl vypočten před
válkou na 9000 K, při čemž slíbil velkostatek dodati zdarma potřebný materiál. Dnes
by ovšem práce ty vyžadovaly nákladu nepoměrně většího. Aby tato velká práce
konservační mohla býti s úspěchem provedena, doporučil pan arch. Engl
ustaviti „sbor pro záchranu Lipnice“. Pak rozpředla se debata, jíž se
zúčastnili pánové Dr. Guth, Dr. Zmek, sládek Štolc z Lipnice a prof. Engl,
načež ukončil pan předsedající schůzi. Odpoledne prohlédnuta byla zřícenina
Lipnice.
Konservace
Lipnice jest podnikem velmi významným a značně obtížným. Zřícenina jest mohutná
a v stavu tak chatrném, že bude potřebí velikých a nákladných úprav. Se
stanoviska technického není zvláštních obtíží, neboť účast zemského
konservatorátu zaručuje správné provedení prací konservačních. Palčivou jest
otázka finanční. Bude potřebí mnoho peněz. Trpké zkušenosti nás přesvědčují, že
nemůžeme doufati ve vydatnou pomoc státní ani zemskou. Padesátitisícové
subvence, jichž se od ministerstva veřejných prací dostává německým spolkům
turistickým v Čechách, jsou pro naše česká sdružení a pro podniky, jež
daleko přesahují význam oněch 4 objektů, jež byly tak bohatě subvencí
podpořeny, ideálem nepřístupným. Zbývá tedy svépomoc. Vzbudit zájem naší
veřejnosti, získat její hmotné pomoci hlavně u činitelů místních, měst, okresů,
ústavů peněžních, spolků i jednotlivců, shromažďovati četnými malými prameny
veliký fond, jehož je potřebí – to bude nikoliv sice snadným, ale také nikoliv
nemožným a tím nejdůležitějším úkolem připravovaného „sboru pro záchranu hradu
Lipnice“. Že touto cestou lze dosáhnouti výsledků velmi příznivých, dokladem
toho jsou některé jiné akce, jež velmi šťastně postupují, na příklad záchranné
práce na hradu Krakovci, prováděné „Rakovnickým komitétem pro ochranu
Krakovce“.
Klub
náš, a zvláště mladý odbor německobrodský, zajisté věnují tomuto významnému
podniku všechny svoje síly.
Z Časopisu turistů č. 6-7/1917
Žádné komentáře:
Okomentovat