Kladruby pod Železnými horami

Uznejte, že když mi dva známí nezávisle na sobě poradí, abych se jel podívat do vánočně vyzdobených Kladrub, malé vesničky u Libice nad Doubravou, nemohu to ignorovat.

Libice nad Doubravou byla založena zřejmě již v 10. století na kupecké stezce, která spojovala Čechy s Moravou. Původně zde byla tvrz, kterou obývali strážci stezky údajně v čele s Ljubjatou, od jehož jména by měl být odvozen název nejen Libice, ale i Liběcké stezky. Zdejší zámek byl postaven po roce 1709 Václavem Rudolfem Haugvicem v barokním stylu. V dalších letech se zde vystřídalo mnoho vlastníků, k nejvýznamnějším patřila rodina Boleslavských z Rittersteinu, za nichž František II. povýšil roku 1798 Libici na městys s právem trhů. V letech 1862–1864 dal Benedikt Boleslavský zámek přestavět v novogotickém slohu, bylo přistavěno patro a byl rozšířen o severní trakt s třípatrovou čtyřbokou věží. Přestavbu patrně navrhoval týž architekt, který kolem roku 1863 vypracoval pro Benediktovu manželku Emilii projekt přestavby zámku Filipov u Čáslavi. Za posledního vlastníka Ing. Jaroslava Hostana byl v letech 1938–1948 využíván jen k letnímu pobytu, v roce 1948 zkonfiskován i s přilehlými hospodářskými budovami, v nichž začalo hospodařit JZD. Zámek, který má v přízemí a patře 11 místností, se stal majetkem MNV a využíval je jako kancelář. V restituci byl zámek navrácen původnímu majiteli, který jej prodal. Než jej v roce 2008 zakoupila brněnská společnost Archatt, měl zámek postupně několik majitelů, kteří jej však pokaždé použili pouze jako zástavu na svoje podnikatelské aktivity. Objekt byl zadlužený, postupně chátral a dokonce se ocitl v dražbě. Společnost Archatt již zrekonstruovala několik objektů, například pivovar v Dalešicích, a má v úmyslu provést kompletní rekonstrukci zámku. Každoročně investuje kolem dvou miliónů korun, zatím je rekonstruována střecha s krovy.

Před restaurací U Bambuchů, kde je v létě předzahrádka s příjemným posezením, stojí dřevěný rytíř Ljubjata a v jeho těsním sousedství velký vyřezávaný betlém.

Silničkou pod Železnými horami přijíždíme na křižovatku do Štěpánova. Ves byla pravděpodobně založena vilémovským klášterem a po jeho rozvrácení husity v roce 1421 ji získali Trčkové z Lípy. V druhé polovině 18. století byl v místě staré tvrze vystavěn jednopatrový dvoukřídlý pozdně barokní zámek. Po druhé světové válce byl zkonfiskován a sloužil jako internát středního odborného učiliště, které sídlilo v protějším zrušeném lihovaru z roku 1744. V 90. letech 20. století byly zámecké interiéry upraveny a v současné době je objekt na prodej.

Kladruby leží pod hřebenem Železných hor v nadmořské výšce kolem 500 m, přímo pod vrchem Vestec (668 m n. m.), který je z geomorfologického hlediska v tomto pohoří druhým nejvyšším. Vznik Kladrub se datuje přibližně do 11. až 12. století, první písemná zmínka se však objevuje až v roce 1398, kdy jsou zmiňováni Mstislav a Mikeš Zubák z Kladerub. Původně používaný název Kladoruby pochází pravděpodobně od původních obyvatel, dřevorubců, rubačů klád. Podle některých pramenů měli dřevorubci střežit takzvanou Liběckou stezku a v případě blížících se nepřátel zatarasit cestu kmeny stromů. Historicky patřila obec ke klášteru ve Vilémově, v 17. století k panství Nový Studenec, v 18. století k panství štěpánovskému, později k obci Bezděkov a dnes spadá pod Libici nad Doubravou.

Auto necháváme na horním okraji obce a nedočkavě pokračujeme v další cestě pěšky. Úzká asfaltka jako by tvořila obchvat vsi, která patrně čítá jen pár domků, jež se navíc schovávají kdesi po levé straně. Zatím nám k obdivu musí stačit čtyřmetrový megalit, před nímž je v zemi nenápadně zabudované osvětlení. Jako bychom ani nebyli ve vsi, kde končí silnice, ale kdesi na pěší zóně velkoměsta!

Opodál stojí další zajímavý objekt. Zdálky vypadá jako zvonička s neobvykle robustní kamennou stříškou, ale při bližším prozkoumání zjišťujeme, že se jedná o venkovní svítidlo!

Cesta míří ven do polí, ale před posledním stavením je odbočka doleva, po níž se plni očekávání vydáváme. Přímo před námi se objevuje krásně opravená historická hasičská zbrojnice z přelomu 19. a 20. století, jejíž věžička se zvonkem slouží zároveň jako obecní zvonička. Na stěně zbrojnice je umístěna zajímavá historická fotografie zakládajících členů místního sboru dobrovolných hasičů.

Přicházíme mezi domky a jsme jako u vytržení. Všechno je zde upravené, nebojím se napsat načančané, a přitom – jak to říct? – zvláštní, neobvyklé a tudíž neokoukané.

V současné době mají Kladruby 24 čísel popisných, v nichž trvale žije jen 17 obyvatel. Ostatní jsou chalupáři, ale společně dělají vše pro, to, aby se jim tu dobře žilo. 

Na úpravách obecních pozemků každý rok zdarma odpracují zhruba tři sta hodin. Celkem už to bylo více než tři tisíce hodin, při nichž mimo jiné zasadili téměř 2 400 stromů a keřů. Po dohodě se starostou Libice nad Doubravou zde pracuje Komise pro rozvoj Kladrub, která pomáhá vše koordinovat. 

Duší všeho dění je chotěbořský architekt Jiří Štekl (*1956) ze společnosti Design s. r. o., který chalupu původně zamýšlenou jako rekreační proměnil v trvalé bydliště. Společnost Design byl založena v roce 1992 a její činnost je zaměřena na široké spektrum služeb v oblasti projekce a realizace staveb (hotely, penziony, bytové domy, rodinné domy, stylové objekty) a interiérů (restaurací, kaváren, heren, diskoték, ale také bank, škol, domovů pro seniory, prodejen i bytů). Podílela se například na rekonstrukci Pilnova statku v Libici nad Doubravou nebo Berlovy vápenky v Třemošnici. Jejím dílem je rovněž interiér obřadní síně na radnici ve Světlé nad Sázavou. Desítku asambláží v budově radnice navrhla a vytvořila Ilona Šteklová (*1960) pracující pod značkou Art Studio. Více o světelské radnici naleznete na tomto blogu zde.

Na radu jednoho z místních, že bychom to všechno mělo vidět večer, když je zapnuté osvětlení a ze skrytých reproduktorů se tichounce linou koledy, se o hodinu později vracíme: