Vše o mužích

To je název tragikomedie chorvatského autora Miro Gavrana, kterou v divadelním sále Společenského domu předvedla trojice Miloš Kramár, Filip Blažek a Michal Slaný z pražského divadla Studio DVA.

Hra v sobě skrývá příběhy různých mužských typů, které se během večera vzájemně mezi sebou proplétají a vytvářejí hru, její podtitul zní: Jak muži sami sebe vidí, za co se nestydí i stydí aneb Jak to dopadá, když se testosteron smíchá s city a striptýzem.

První příběh vypráví o trojici dlouholetých kamarádů, kteří se sejdou v posilovně. Zatímco Ivo (Michal Slaný) a Pavel (Filip Blažek) pečlivě dbají o své tělo a fyzickou kondici, Zoky (Maroš Kramár) sem zavítá hlavně proto, aby netrhal partu. Jak říká, na rozdíl od svých kolegů má všechny svaly soustředěné v jeden jediný, a tím je břicho. Daleko víc než cvičení ho však zajímají ženy, hlavně ty dobře vyvinuté, a navíc – doma s ním jeho žena cvičí každý den. A to ještě v tu chvíli ani neví, že s ní „cvičí“ také někdo úplně jiný…

Druhý příběh je zřejmě nejsilnější a rozhodně nejdramatičtější z celého představení. Pojednává o Tomovi (Filip Blažek), který přiletí domů z Buenos Aires, kde nyní žije, aby uctil památku pátého výročí úmrtí své matky. Je plný nenávisti k vlastnímu otci (Maroš Kramár), protože se domnívá, že právě on byl příčinou jejího tragického konce. Obviňuje ho z toho, že ji utýral a dohnal k sebevraždě. Jenže některé věci někdy nejsou takové, jaké se na první pohled zdají být… Poznat skutečnou pravdu mu pomáhá jeho bratr Jan (Michal Slaný), který mu také oznámí, že jejich otec má těžkou leukémii a že mu zbývá možná jen pár dní života.

Třetí příhoda diváky zavádí do nočního podniku, jehož šéfem je temperamentní Slovák Max (Maroš Kramár), který mimochodem rád ujíždí na drogách. Jeho poskok Rudy (Filip Blažek) má za úkol zajistit na večer striptéra – hvězdu večera. Ve frontě na úřadu práce najde zoufalého Malého (Michal Slaný), který je totálně bez peněz, a tak se zdá, že pro korunu udělá snad všechno na světě. Jenže když má dojít na věc, tak se ukáže, že Stydlivý Hřebec, jak byl Malý překřtěn, není zas takový „profík“, jak by bylo potřeba…

A na závěr třešnička na dortu: příběh tří homosexuálů! „Ochraňovatel rodinného krbu“ Robert (Maroš Kramár) žije už deset měsíců ve spokojeném soužití se svým novým přítelem. Jenže jednoho dne přijde Leo (Michal Slaný) s tím, že jeho bývalý přítel, fotograf Denis (Filip Blažek) se chystá přijet zahájit svou výstavu a rád by se k nim na pár dní „nakvartýroval“.

Velké herecké příležitosti, které tato hra skýtá, využívají všichni tři protagonisté měrou vrchovatou a je vidět, že si představení opravdu užívají. I diváci, přesněji řečeno divačky, si je užívaly – rozhodně se smály častěji a víc nahlas než já. Na můj vkus bylo téměř tříhodinové představení zbytečně dlouhé a místy i zbytečně vulgární. Na druhé straně je fakt, že pro diváky odkojené slaboduchými pořady televizní stanice Nova, to byla zábava na úrovni, byť šlo o témata plešatění a povadlé břišní svaly, heterosex, homosex a jak říkat penisu.

Miro Gavran (*1961) patří mezi nejvýraznější chorvatské autory své generace. Jeho dílo bylo přeloženo do více než dvaceti jazyků. Studoval dramaturgii na Divadelní, filmové a televizní akademii v Záhřebu, pracoval v záhřebském divadle ITD – nejdříve jako dramatik, později jako umělecký šéf. V roce 1995 založil v Záhřebu divadlo Epilog a stal se jeho dvorním autorem, v roce 2002 společně s manželkou Mladenou založil divadlo Gavran. Jako dramatik debutoval v roce 1983, od té doby napsal zhruba 30 her. K nejznámějším hrám patří např. Noc bohů, Lásky George Washingtona, Čechov se loučí s Tolstojem, Shakespeare a Elizabeth, Jak umírá herec, Vše o ženách, Jak zabít prezidenta. Světová premiéra hry Vše o mužích se konala v Trnavě na podzim 2006, pražská o dva roky později byla až osmá v pořadí.