pátek 12. října 2018

Výstup Obřím dolem na Sněžku

Existují v podstatě tři možnosti, jak se dostat na nejvyšší horu České republiky: od jihu z Pece pod Sněžkou Obřím dolem, od západu přes Luční boudu, či od východu přes boudu Jelenka

O použití lanovky samozřejmě neuvažujeme ani náhodou a vybíráme si trasu nejobtížnější, tedy Obřím dolem. Z centra Pece vycházíme po modré značce a míjíme kapličku Panny Marie, postavenou ze žulových bloků v roce 1888 na základě sbírky dobrodinců obce. V roce 1993 byla kaplička renovována, dostala novou střechu a byl doplněn vnitřní inventář. 
Po pravé ruce necháváme přehradu v Bukovém údolí, postavenou v letech 1905–1906 na řece Úpě. Měla předcházet katastrofickým povodním, které zde byly například v roce 1897, kdy byly zničeny domy, mosty a lávky ve Velké Úpě a Horním Maršově. Procházíme kolem nová dolní stanice lanovky a mírně stoupáme lesem. Míjíme sochu Panny Marie s dítětem, která stojí v kamenném výklenku po pravé straně a přicházíme k Boudě v Obřím dole. Nevadí, že otevírat budou až za dvacet minut, na konzumaci čehokoliv je ještě brzo. Krátce se zastavujeme u pamětní desky profesora pražské techniky PhDr. Karla Kaviny (1890–1948), umístěné na velkém kameni vlevo na okraji lesa. Profesor Kavina založil v Obřím dole botanickou výzkumnou stanici.
Míjíme i další chatu nazvanou Bouda pod Sněžkou, chvilku pozorujeme dvě lamy v ohradě u cesty a pokračujeme ke kapličce v Obřím dole.

V kapličce se nalézá bohatá dokumentace přírodní katastrofy z 29. července 1897, kdy mohutné deště uvedly do pohybu zemní laviny (mury), které přímo v Obřím dole usmrtily sedm jeho obyvatel.
Od kapličky začíná cesta stoupat vysokým lesem k bývalé boudě Kovárna, a pak pokračuje již strmým výstupem k rokli, jíž protéká Rudný potok

Vpravo přímo u cesty stojí vodárna postavená v roce 1912, která sloužila jako zdroj vody pro Sněžku. Nedaleko se nachází Dixův kříž věnovaný Štefanu Dixovi, správci bývalé Obří boudy, který zahynul v lavině dne 1. 4. 1900. 
Bouda stála na okraji Úpské jámy ve výšce 1395 m na místě Panské boudy z poloviny 17. století, jednoduchého stavení s jednou světnicí a komorou, v níž byli ubytováni dělníci stavějící na Sněžce kapli sv. Vavřince. Později Panská bouda zanikla a místo ní vystavěl v roce 1847 kupec Mittlohner z Velké Úpy Obří boudu, k níž byla roku 1883 dokončena cesta z Pece Obřím dolem. Po druhé světové válce byla bouda opravena, později však kvůli zanedbané údržbě zchátrala a v roce 1982 byla zbořena. 
U Dixova kříže jsme ve výšce 1248 metrů a pokračujeme ve výstupu. Dostáváme se nad hranici lesa a záhy už je před námi vidět polský Dom Śląski neboli Slezský dům (1518 m). Budova byla postavena v letech 1921–1922 za hraniční čarou naproti Obří boudě jako Schlesierhaus podle návrhu vratislavského architekta Erase. Za socíku zde měli útočiště polští samopalníci.
Po skalnatém hřebínku západního svahu pomalu stoupáme na vrchol Sněžky. Míjíme pamětní desku členů Horské služby Jana Messnera a Štefana Spusty, kteří 16. ledna 1975 zahynuli při záchraně člověka, jenž uklouzl při sestupu z vrcholu zledovatělé Sněžky.

Sněžka je se svými 1603 m nejvyšší horou nejen Krkonoš, ale celé České republiky. Z vrcholu jsou nádherné výhledy do Čech i do Polska a je zde také několik staveb. Nejstarší je rotundová kaple sv. Vavřince. V 17. století ji nechal postavil slezský šlechtic Kryštof Leopold Schaffgotsch, kterému patřily pozemky na severních svazích Krkonoš. Rozlehlé rodové panství bylo ale zkonfiskováno poté, co se jeho otec postavil císaři a jako vzbouřenec byl v roce 1635 v Řezně sťat. Císař mu majetek zabral, ale Schaffgotschův syn byl později omilostněn a část panství získal zpět. 

Kapli na Sněžce začal stavět jako výraz díků za to, že mu byly pozemky vráceny. První práce začaly v roce 1653, ale dalšímu pokračování zabránili lesníci hraběte Černína, který si na Sněžku činil nárok. O pozemky na Sněžce se šlechtici dohadovali jedenáct let, než je soud přiřkl Schaffgotschovi. Práce na kapli hrabě obnovil v roce 1664 a trvaly dalších 17 let. Nová kaple byla vysvěcena 10. srpna 1681. Od té doby se na vrcholu Sněžky pětkrát do roka konaly bohoslužby, jichž se účastnily stovky poutníků. Provoz kaple byl ukončen v roce 1810 v souvislosti s rušením klášterů v Pruském Slezsku, kdy kaple přišla o patronát a péči cisterciáků ze Slezských Teplic. Teplický obchodník Karl Siebenhaar ji proměnil v ubytovnu, která fungovala v letech 1816–1850, znovu vysvěcena byla roku 1854. V posledních letech se dne 10. srpna pravidelně koná svatovavřinecká pouť, kdy se na vrcholu Sněžky scházejí polští a čeští duchovní, horalé a poutníci, aby se zúčastnili mše.
Dále se na vrcholu Sněžky nachází Polská bouda s restaurací a meteorologickou stanicí,...

... základová deska dnes již neexistující České boudy, která musela být odstraněna z důvodu špatného stavu a napadení dřevomorkou, kamenný trigonometrický obelisk a také Česká poštovna s vyhlídkovou plošinou, která je nejvýše položenou poštovnou v naší republice.
Jdeme se podívat do České poštovny, která má přízvisko Anežka a je vybavena poštovním směrovacím číslem 542 91. Historie poštovny na Sněžce začíná přibližně od poloviny 19. století, kdy zde byla postavena roubená chata. Nejprve v ní byla umístěna c. k. telegrafní stanice, od 1. září 1899 začala plnit úlohu české poštovny a sloužila tak až do obsazení Sudet v roce 1938. Za dalších deset let se proměnila v kiosek patřící k České boudě, později sloužila jako skladiště. Až mezi roky 1993–1995 byla zrekonstruována bývalou poštmistrovou Jaroslavou Skrbkovou z Velké Úpy, opět začala nabízet poštovní služby a zároveň byla i kioskem rychlého občerstvení. Dnes ji na původním místě už spatřit nemůžete, ale pokud byste ji na vlastní oči chtěli vidět, naleznete ji u kempu u Javorové skály u Monínce. Tam opět plní roli poštovny s občerstvením poté, co byla po vybudování nové poštovny na Sněžce uzavřena a následně prodána. 

Nová poštovna byla vybudována na místě České boudy. Objekt vznikl podle návrhu architektů Martina Rajniše a Patrika Hoffmana. Ačkoliv s moderním pojetím stavby nesouhlasili ochranáři a žádali vybudování objektu, jehož podoba by vycházela z tradiční krkonošské architektury, původní návrh mezi devíti předloženými zvítězil, a tak dnes tu stojí dřevěná skládačka vytvořená z 20 000 dílů s pláštěm ze zdvojeného skla, kterou je možné díky dřevěným okenicím ovládaným důmyslným hydraulickým systémem proměnit z prosklené podoby v dřevěnou a přizpůsobit ji tak aktuálním povětrnostním podmínkám.

Před sestupem na Růžohorky se ještě jdeme podívat do horní stanice lanovky. Od 15. ledna 1949 se dalo lanovkou s dvoumístnými sedačkami vyjet na Růžohorky a od 1. července 1950) na Sněžku. Výrobcem lanovky byla Transporta Chrudim na základě licence firmy Von Roll ze Švýcarska. Podle plánů měla stanovenou životnost na sedmnáct let, ale bez větších úprav a rekonstrukce byla schopná provozu další desítky let. V letech 2011–2013 byla šedesátiletá klasická sedačková lanovka vyměněna za moderní lanovku s prosklenými čtyřmístnými kabinkami. Rekonstrukce přišla na 230 miliónů Kč, zahájení provozu se uskutečnilo 21. prosince 2013.

Po žlutě značené cestě sestupujeme ke stanici lanovky pod Růžovou horou. Není to žádný med, cesta je zdevastovaná a chystá se její rekonstrukce. Je zde helikoptérou složeno množství bigbagů s kamením, je třeba mezi nimi kličkovat – a také se vyhýbat protijdoucím, kterých je naštěstí jen pár.
Od mezistanice lanovky už vede pohodlná cesta až k chatě Růžohorky.
Ta je sice zavřená, ale úspěšně ji supluje sousední Děčínská bouda. Sedíme venku a užíváme se hřejícího sluníčka a výhledu na Studniční horu. Krojované obsluze u okénka to nejen sluší, ale i práce jí rychle „odsejpá“.

Na závěr túry se zastavujeme v minipivovaru, který je součástí hotelu Bouda Máma v Růžovém dole. Pivovar byl otevřen v loňském roce a v základním programu vaří čtyři druhy piva Sněžka: světlou desítku a dvanáctku plzeňského typu, tmavou třináctku a speciální pivo IPA o „krkonošské síle“ 1603 metrů, vlastně 16,03 stupňů. 
Usedáme ke stolku s výhledem do varny a každý si objednáváme jiný druh piva. Všechna jsou výborná. Zdejší sládek používá pět druhů chmele včetně speciálních na svrchně kvašená silnější piva a kombinaci sladů z osmi druhů.
Mapka dnešní trasy:
Následuje článek Z Pece pod Sněžkou

Žádné komentáře:

Okomentovat