(předchozí článek Z Pece pod Sněžkou)
Poslední den v Krkonoších
Poslední den v Krkonoších
Trasu, kterou jsme si naplánovali, musíme mírně upravit, neboť na cestě nad Pecí se něco buduje a je tam vstup zakázán. Vycházíme tedy po modrém turistickém značení úzkou asfaltkou na pravém břehu Úpy. U penzionu Javoří Mlýn přecházíme po úzkém můstku na levý břeh a po žluté značce stoupáme štětovanou cestou zvanou Šraml proti toku Žlebského potoka. Asi po dvou kilometrech odbočujeme vpravo a takřka po vrstevnici přicházíme k okraji lesa, kde se nachází Herní krajina Pecka.
Jedná se o unikátní zábavnou stezku se souborem dřevěných modelů znázorňujících v nadživotní velikosti charakteristická zvířata, hmyz nebo ptáky Krkonoš. Na rozdíl od unifikovaných dětských hřišť má každý zdejší objekt svou originální podobu.
Najdete tu například patnáct metrů dlouhou dřevěnou sochu rysa, jehož chřtánem se prochází,...
nebo devět metrů vysoké paroží jelena, sloužící jako vyhlídka, kterou opustíte toboganem.
Děti si zde mohou prolézt liščí, či jezevčí noru a na okraji lesa si pohrát mezi obřími mravenci.
Jako prolézačka slouží také devět metrů dlouhá zmije, nebo obří vřetenovka, což je plž ve skutečnosti jen patnáct milimetrů dlouhý, který se schovává po kůrou odumřelých stromů, po dešti vylézá na povrch a spásá řasy a jiné organismy.
Ani to ale není vše. Jistě nejen děti potěší 180 metrů dlouhá lanová stezka zavěšená v pětimetrové výšce pod korunami stromů. Na ní objeví modely hnízd ptáků typických pro Krkonoše a například zjistí, jak hnízdí vzácný čáp černý.
Herní krajinu Pecka připravilo město Pec pod Sněžkou v rámci společného programu se sousedním polským městem Karpacz. Česká část se zaměřuje na přírodu Krkonoš a polská, která vznikne v Karpaczi, na kulturu a historii Krkonoš. Areály na sebe budou vzájemně odkazovat. Česko-polští jsou také imaginární průvodci Kuba a Anka a dvojjazyčné budou tabule s naučnými ilustrovanými texty.
Stezka vznikla podle návrhu z různých aktivit známého výtvarníka Matěje Hájka ze skupiny Ztohoven. Pro veřejnost byla otevřena 21. července 2018, přístupná je po celou letní sezonu a vstup je zdarma.
Kolem horní stanice lanovky, která svůj provoz zahájila v roce 1968 jakožto druhá lanovka v oblasti Pece pod Sněžkou, přicházíme k chatě Portášky.
Po staletí tu hospodařila budařská rodina Hoferů, po jejich vysídlení v roce 1945, kdy se vše donedávna německé kvapně počešťovalo, dostaly Hoferbauden krajně nepadnoucí název Portášovy Boudy či Portášky. Jak mnozí jistě vědí, portášové byla ozbrojená jednotka střežící moravsko-uherskou hranici, tedy na moravském Valašsku, rozhodně ne v Krkonoších!
Po žluté značce mírně klesáme k Janovým Boudám. Těšíme se, že na boudě Jana si dáme kafíčko s nějakým zákuskem, ale máme smůlu, je zavřeno.
Vezmeme zavděk vlastním svačinoobědem a vydáváme se po modré značce do údolí Úpy. Míjíme rovněž zavřenou Hospodu horských nosičů, obdivujeme některé roubenky...
... a scházíme do centra Velké Úpy. Jdeme kolem chaty Tobísek, v níž jsme byli v lednu 2002 týden ubytovaní s partou světelských turistů.
Stejnou cestou, jako jsme šli ráno, se vracíme do Pece. Nanosíme zavazadla do auta a vyrážíme na cestu k domovu.
V Horním Maršově zastavuje jen abych si udělal fotku:
V neděli 19. srpna oheň zcela zničil střechu a poškodil první patro zdejšího zámku, v minulosti patřícímu šlechtickému rodu Czerninů-Morzinů. Dominanta, která poutala pohledy návštěvníků i kolemjdoucích, byla bez využití a chátrala od roku 1997, kdy ji město Horní Maršov prodalo soukromé osobě. Požár, který zaměstnal na osm desítek hasičů, propukl před pátou hodinou ranní. Přestože hasiči dostali oheň pod kontrolu už za několik hodin, jednotky v objektu zasahovaly až do večera, neboť v dohašovaném trámoví se podařilo objevit několik menších ohnisek. Požár byl nakonec zlikvidován po dvaceti hodinách, během nichž se zranili dva hasiči, jeden z nich byl ošetřen pro celkové vyčerpání – práci v dýchacích přístrojích ještě ztěžovalo horké počasí.
Objekt s čelní částí z roku 1792 a třemi později dostavěnými křídly dotvářejícími uzavřené čtvercové nádvoří je v současné době majetkem česko-ruské společnosti Sagna, jejíž zástupce přijel na obhlídku objektu druhý den po požáru. Po ohledání požářiště vyšetřovatelé vyloučili vznik požáru technickou závadou. Pravděpodobně byl požár způsoben úmyslně či z nedbalosti, vyšetřování dosud neskončilo. I přes zničující řádění ohnivého kohouta zůstává zámek nadále kulturní památkou, protože dle vyjádření ředitele Národního památkového ústavu v Josefově u Jaroměře Jiřího Balského se v novorenesančním objektu zachovala řada artefaktů hodných památkové ochrany.
Stezka vznikla podle návrhu z různých aktivit známého výtvarníka Matěje Hájka ze skupiny Ztohoven. Pro veřejnost byla otevřena 21. července 2018, přístupná je po celou letní sezonu a vstup je zdarma.
Kolem horní stanice lanovky, která svůj provoz zahájila v roce 1968 jakožto druhá lanovka v oblasti Pece pod Sněžkou, přicházíme k chatě Portášky.
Po žluté značce mírně klesáme k Janovým Boudám. Těšíme se, že na boudě Jana si dáme kafíčko s nějakým zákuskem, ale máme smůlu, je zavřeno.
Objekt s čelní částí z roku 1792 a třemi později dostavěnými křídly dotvářejícími uzavřené čtvercové nádvoří je v současné době majetkem česko-ruské společnosti Sagna, jejíž zástupce přijel na obhlídku objektu druhý den po požáru. Po ohledání požářiště vyšetřovatelé vyloučili vznik požáru technickou závadou. Pravděpodobně byl požár způsoben úmyslně či z nedbalosti, vyšetřování dosud neskončilo. I přes zničující řádění ohnivého kohouta zůstává zámek nadále kulturní památkou, protože dle vyjádření ředitele Národního památkového ústavu v Josefově u Jaroměře Jiřího Balského se v novorenesančním objektu zachovala řada artefaktů hodných památkové ochrany.
Žádné komentáře:
Okomentovat