Jeníkova špacírka

U příležitosti 3. ročníku turistické vycházky Jeníkova špacírka se v Okrouhlici konalo slavnostní otevření naučné stezky Krajem malíře – básníka Jana Zrzavého.

Předchází mu odhalení pamětní desky od akademického sochaře a uměleckého kováře Jana Komárka na budově pošty, kde měl v letech 1959–1977 Jan Zrzavý ateliér.

Poté se dav čítající několik desítek turistů přesouvá k základní škole stojící za mostem na levém břehu Sázavy, kde byla již loni v létě slavnostně odhalena nová kovaná brána inspirovaná Zrzavého obrazem Kleopatra. Je převážné ze železa s povrchovou zinkovou úpravou, některé prvky jsou z mědi a stříkaného bronzu. Jejím autorem je již zmíněný Jan Komárek, který ji zhotovil na popud Ladislava Langpaula z občanského sdružení Za záchranu rodného domu Jana Zrzavého v Okrouhlici.

Cílem činnosti tohoto sdružení, které zde působí již čtvrtým rokem, není jen péče o připomínání slavného rodáka, ale také publikační činnost, pořádání letní výtvarné dílny pro děti a samozřejmě také turistické vycházky Jeníkova špacírka. Sdružení loni získalo dotaci z ROP Jihovýchod ve výši 319 402 Kč a jak tyto peníze investovalo, se nyní mohou přesvědčit všichni, kteří se vydají po turistických značkách typických pro naučné stezky.

Před budovou školy probíhá krátký program v podobě street dance a vystoupení mažoretek, následuje pár krátkých projevů a nakonec přestřižení pásky, které obstarává okrouhlický starosta Vladimír Šimek a duchovní otec stezky Ladislav Langpaul.



Stříhání pásky, vlevo Ladislav Langpaul



Vláďa Maršík a Jan Zrzavý (Vláďa je ten vlevo)



Krátce po startu



Cesta údolím k Vadínu

Začátek stezky je v Okrouhlici před nádražím, další zastavení je před restaurací Na Staré poště a před budovou základní školy, kde se slavný malíř narodil. Trasa vede přes Vadín a Krásnou Horu na Lipnici, odkud se vrací přes Babice a Olešnici zpět do Okrouhlice. Je dlouhá dvaadvacet kilometrů a spojuje místa, která byla častými cíli malířových procházek. Celkem je na ní rozmístěno deset zastavení s odpočívkami a informačními tabulemi, na nichž jsou reprodukce malířových obrazů inspirovaných konkrétním místem, základní data malířova života a úryvky textů, které se váží k danému dílu.

Kaplička ve Vadíně

Když se ve Vadíně nečekaně zjevuje Jan Zrzavý, zavládne v davu turistů nelíčený údiv. Chotěbořský ochotnický herec Stanislav Michek zvládá roli Mistra vskutku mistrně a procítěně cituje „svoje“ vzpomínky z knihy Chvilky s Janem Zrzavým, kterou před lety napsal Ladislav Langpaul st., otec současného pořadatele této akce.

Pohled na Lipnici



„Stezka vznikla nejen jako poděkování a pocta velkému rodákovi, ale také jako dárek všem, jimž může přinést alespoň malé obohacení jejich života,“ řekl Ladislav Langpaul. „Jde hlavně o to, informovat o souvislostech mezi rodným krajem Jana Zrzavého a jeho dílem, v němž česká krajina zaujímá osobité místo.“

Stezka je díky značkařům havlíčkobrodského KČT propojena se systémem turistického značení a je také již zanesena do 4. vydání mapy KČT č. 46 Havlíčkobrodsko.



Jan Zrzavý se narodil 5. listopadu 1890 jako šesté dítě z devíti. Jeho otec se v tom roce stal řídícím učitelem nově postavené školy v Okrouhlici, která však stála na pozemku, jenž spadal do vadínského katastru. Z toho pramení zdánlivá nesrovnalost s místem narození, neboť Jan Zrzavý uváděl jako svoje rodiště obě vsi.

Od dětství toužil stát se malířem. Byl přijat na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, ale po dvou letech z ní byl vyloučen. Čtyřikrát se neúspěšně pokoušel o přijetí na Akademii v Praze, na přání rodičů navštěvoval Obchodní školu v Praze. Byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes, Tvrdošíjných a Umělecké besedy a účastnil se jejich výstav. Ve dvacátých a třicátých letech hodně cestoval do Bretaně a Paříže, navštěvoval také Itálii a hlavně Benátky, které velmi miloval. Po mnichovském diktátu se vrátil z Paříže zpět do Čech a věnoval se malbě krajiny svého dětství. V roce 1942 odešel do Vodňan a velmi těžko se s nimi v roce 1955 loučil. Vrátil se do Okrouhlice, kde získal v podkroví okrouhlické pošty byt v roce 1959 i ateliér. V padesátých letech nemohl vystavovat, proto se věnoval práci na ilustracích ke knihám Zeyerovým, Máchovým či Hugovým. V roce 1966 byl jmenován národním umělcem. V roce 1970 uspořádala Národní galerie k jeho osmdesátinám soubornou výstavu. Roku 1975 věnoval své celoživotní dílo Národní galerii v Praze, 12. října 1977 v Praze zemřel, na přání uvedené v závěti byl pohřben v Krucemburku.


Obraz Jana Zrzavého Olešnická náves