Boží muka jsou drobnou sakrální památkou symbolizující sloup, u něhož byl z rozhodnutí Piláta Pontského bičován Ježíš Kristus a od kterého začala Ježíšova cesta na Golgotu.
Bývají buď sloupková, nebo pilířová. Sloupková jsou kamenná s kapličkovým horním ukončením, pilířová jsou zděná, čtyřboká, omítnutá a obílená. Jejich horní část je zakončena lucernou se soškou nebo výklenkem pro obrázky světců, střechu mívají krytou šindelem, cihlami, taškami či prejzy.
Na Vysočině převažují kamenná boží muka, která bývala stavěna u cest, po nichž putovali poutníci. Nejstarší datovaná boží muka na Vysočině se nacházejí v Telči blízko hráze Ulického rybníka.
Stojí na kuželovité, asi metr vysoké podezdívce dostavěné na konci 19. století. Na podezdívce je v hranolovém soklu osazený osmiboký pilířek, na jehož patě lze vidět čtyři masky patrně symbolizující čtyři stavy církevní hierarchie – klerika, mnicha, biskupa a papeže. Sklenutou křížovou klenbu zdobí tři do kamene vytesané obličeje symbolizující svítání, den a noc, čtvrtým reliéfem je znak pánů z Hradce. Čtyřboká kaplice je ze tří stran lucernovitě otevřená a zdobená gotickými architektonickými prvky. Již dlouho je prázdná, ale dříve v ní byla umístěna soška Panny Marie z roku 1686 a jednoduchý kovaný křížek. Vrchol kaplice je zakončen oválnou stříškou s kovovým křížkem. Pod kaplicí je uveden klamný letopočet 1480, ve skutečnosti jsou boží muka o pět let mladší. Nechal je postavit Jindřich IV. z Hradce (1442–1507) zřejmě u příležitosti svého jmenování nejvyšším komorníkem Království českého. Telč měl v držení od roku 1463 až do své smrti.
Žádné komentáře:
Okomentovat