Při návratu z ateliéru sochaře Radomíra Dvořáka se zastavujeme v Klanečné. ´Tato malá ves se nachází na červené turistické značce mezi Havlíčkovým Brodem a Okrouhlicí. Před domem čp. 3, v němž se před 100 lety narodil římskokatolický kněz, publicista a opat želivského kláštera Vít Bohumil Tajovský, byl 1. září slavnostně odhalen stojan s pamětní tabulí připomínající život a dílo zdejšího rodáka. Stalo se tak v rámci konání 43. ročníku dálkového a turistického pochodu Havlíčkobrodská padesátka.
Vít Bohumil Tajovský se narodil 3. března 1912 jako nejmladší ze čtyř bratrů. Po absolvování gymnázia v Německém Brodě se rozhodl pro teologickou fakultu a nastoupil do semináře v Hradci Králové. V roce 1934 se stal členem řádu premonstrátů a v roce 1937 byl vysvěcen na kněze. Pracoval jako zahradník a knihovník kláštera v Želivě. Po složení pedagogických zkoušek vyučoval od roku 1942 na gymnáziu v Humpolci latinu, filozofii, dějepis a náboženství. Mezi jeho žáky patřil například humpolecký básník a překladatel Jan Zábrana. Dne 7. ledna 1948 byl – ve věku 36 let – zvolen opatem želivského kláštera, avšak už 24. února byl označen téhož dne založeným akčním výborem v Humpolci za nepřítele lidu a bylo mu zakázáno vyučovat. V lednu 1950, dva dny po zatčení číhošťského faráře Josefa Toufara, byl zatčen přímo v klášteře následně obsazeném příslušníky StB, kteří do něj podstrčili zbraně. 5. dubna byl ve vykonstruovaném procesu v kauze „Číhošťský zázrak“ odsouzen za velezradu, vyzvědačství a organizování ozbrojeného převratu ke dvaceti letům odnětí svobody. Deset let strávil ve věznicích na Pankráci, ve Valdicích, Mírově a Leopoldově, v květnu 1960 byl na základě amnestie prezidenta republiky Antonína Novotného propuštěn. Dostal ovšem zákaz činnosti v duchovní službě, pracoval jako lesní dělník, topič a archivář a po celou dobu jej sledovala Státní bezpečnost. Výjimkou byla léta 1968–1974, kdy mohl působit jako pomocný duchovní v Želivě. V letech 1989–1991 byl místopředsedou Konference vyšších řeholních představených, v roce 1990 se stal znovu opatem premonstrátské kanonie v Želivě, roku 1993 obdržel čestný doktorát teologie na řádové univerzitě St. Norbert College v De Pere v USA a v roce 1996 mu prezident republiky Václav Havel udělil Řád T. G. Masaryka. 11. prosince 1999 v želivském klášteře zemřel.
Žádné komentáře:
Okomentovat