Víkend otevřených zahrad

Akce, která umožňuje zájemcům navštívit běžně nepřístupné zahrady, ale zajímavým způsobem představuje i zámecké zahrady, parky a veřejná prostranství, jimiž denně procházíme. Zrodila se ve Velké Británii (Open Garden & Squares Weekend) a probíhá vždy během druhého červnového víkendu. Projekt se setkal s velkým ohlasem a stal se postupně tradičním po celé Evropě. V České republice se koná již popáté.

V roce 2010 se do ní zapojily pouze tři pražské zahrady, druhého ročníku se zúčastnilo na třicet zahrad a parků a v roce 2012 už zamířilo do 103 zahrad 7 500 návštěvníků.

Cílem akce pořádané Průvodcem parkem, o. s., ve spolupráci se Společností pro zahradní a krajinářskou tvorbu, o. s., a Národním památkovým ústavem je zvýšit informovanost a povědomí lidí o zahradním umění, zahradní architektuře, parcích, zahradách, veřejných prostranstvích a městské zeleni a přinést lidem zážitek z poznávání.

Do akce se zapojilo i občanské sdružení Přírodní zahrada, které představuje ekologický způsob péče o zahradu. Z bezmála stovky certifikovaných přírodních zahrad na Vysočině se jich účastní patnáct. Většinou se jedná o školní či soukromé zahrady, které nejsou běžně přístupné. My jsme se rozhodli v rámci nenáročné šestnáctikilometrové vycházky navštívit přírodní zahradu Libuše a Zdeňka Žáčkových v Broumově Lhotě.

Pro získání ocenění Přírodní zahrada musí každý majitel splnit tři základní kritéria – žádná rychle rozpustná umělá hnojiva, žádné pesticidy či jiné chemické postřiky a žádná rašelina. Používání rašeliny je velmi rozšířené, ale její vynechání při péči o zahradu má své důvody. Při těžbě rašeliny dochází k devastaci přírody a její přeprava na dlouhé vzdálenosti s sebou nese také značné zatížení životního prostředí. O snižování používání chemie v přírodě snad není třeba ani mluvit. Již její výroba je náročná a nebezpečná. A rychle rozpustná hnojiva jsou také špatná, rostliny z nich většinou čerpají do prvního deště a pak je voda odplaví dál, kde mohou způsobit více škody jak užitku.

Jdeme po modré značce k hájovně Horní lesy a pak po silnici do Broumovy Lhoty. Žáčkovi bydlí v čp. 43 u rybníka na okraji obce. Líba provází návštěvníky, kteří přišli před námi, a tak se přidáváme s tím, že pak se vrátíme na začátek.

Zahrada Žáčkových je osázena ovocnými stromky a keříky, které přinášejí úrodu, především jabloněmi, ale jsou tu i hrušeň, švestka, broskvoň, meruňka, kamčatské a kanadské borůvky, rakytníky, maliníky, ostružiníky, rybíz, angrešt, minikiwi, goji neboli kustovnice čínská, schizandra neboli klanopraška čínská a další. Pěstují i léčivé bylinky, jako je máta (včetně máty čokoládové), šalvěj, levandule, dobromysl, meduňka, libeček, mateřídouška, sléz a řepík lékařský, najdeme zde také diviznu, mochyni, černý kořen, ostropestřec mariánský a echinaceu neboli třapatku nachovou.

Ve skleníku rostou rajská jablíčka, cherry rajčátka a okurky hadovky, na mezi před plotem se daří různým skalničkám, množství netřesků a celým porostům lesních jahod.

Od Žáčků jdeme na náves. Fotím si usedlost čp. 14...
...a hned pod ní v zeleni téměř ukrytý památník Antonína Knota. Tento místní mladý kameník, od roku 1931 člen KSČ, odešel jako dobrovolník účastnit se občanské války ve Španělsku. Po porážce španělské levicové vlády odešel do Francie a později do Velké Británie, kde vstoupil do 1. čs. obrněné brigády. Padl při obléhání Dunkerque ve Francii.

V roce 2011 se v Broumově Lhotě natáčel celovečerní film Signál, snímek o dvojici podvodníčků, kteří chtěli vydělat na naivitě vesničanů (o tom jsem psal zde). Natáčelo se celý měsíc, řada místních si zahrála v komparsu a ještě dnes, když se sejdou v hospodě, na to vzpomínají. Nejraději na Bolka Polívku, který hrál hospodského. Kromě vzpomínek tu však zůstala i jedna viditelná stopa: pojmenovali dosud bezejmennou místní hospodu – cedule s nápisem U Atomu, která byla původně rekvizitou, dnes visí na fasádě.

Zastavujeme se na kafíčko a když se chystáme k odchodu, začíná pršet. Naštěstí to nemá dlouhého trvání a ještě na okraji vsi schovávám deštník do batohu. Po žluté značce míříme do Pohledě. Cestou míjíme rybník Ředkovec se stejnojmenným rekreačním zařízením, v němž jsme (tím myslím náš odbor KČT Sklo Bohemia Světlá n. S.) zajistili v roce 2011 ubytování pro účastníky semináře cvičitelů a vedoucích turistiky. Rybník zabírá plochu 4,7 ha, má travnaté břehy a pozvolný vstup do vody, takže je oblíbeným místem ke koupání.

Další rekreační středisko, kde se rovněž pořádají letní dětské tábory, se jmenuje Radost a tvoří je hlavní budova s dřevěnými chatičkami.
Přicházíme do Dobré a pokračujeme po lávce přes Sázavu a železniční zastávku Pohleď do stejnojmenné vsi. 

Krátce se zastavujeme u skanzenu Michalův statek, na který o chvilku později shlížíme z nedaleké zvonice.

Přes Příseku se pak vracíme do Světlé.