Nejsem
kdovíjakým ctitelem Jamese Bonda, ale když včera uvedla ČT 2
starý britský film Dr. No, neodolal jsem. Jednak je to klasika v
kategorii akčních filmů, jednak se mi vybavila vzpomínka na studentská léta (že by neklamná známka stárnutí?).
Tehdy spolužák Mirek přinesl Flemingův román Dr. No vystříhaný
jako četbu na pokračování z novin, snad Svobodného slova či
Lidové demokracie. Byli jsme z něj úplně na větvi (tedy z románu, nikoli z Mirka), neboť
do té doby nesměl neohrožený agent 007 ze Západu do
socialistického Československa páchnout ani ve filmové ani
knižní podobě. Tedy až na citelně zkrácený překlad
Goldfingera, který pod názvem Zlatý fantóm vyšel roku 1970 ve
vydavatelství Magnet (později přejmenovaném na Naše vojsko) a v
němž z ideologických důvodů chyběly věty, odstavce, ba i
celé kapitoly...
Dr.
No je vůbec první filmová „bondovka“. Byla natočena v roce
1962 a je vcelku věrnou adaptací stejnojmenného, v pořadí
šestého románu Iana Fleminga. Agent britské tajné služby MI5 z
rezidentury na Jamajce se nečekaně odmlčí, vyšetřováním jeho
zmizení je pověřen agent 007 James Bond. Nejdříve ovšem musí
uniknout vrahům, kteří mu nejrůznějším způsobem usilují o
život, a teprve potom začne za pomoci agenta CIA Felixe Leitera pátrat. To, co vypadalo jako rurinní záležitost, se mění na velmi
nebezpečnou akci. Stopy vedou k záhadnému čínskému vědci Dr.
No, který má na malém ostrůvku Crab Key přísně střeženou
laboratoř, kde spřádá plány na ovládnutí celého světa. Bond
spolu s krásnou lovkyní mušlí Honey Rider padnou na ostrůvku do zajetí, ale Bondovi se podaří osvobodit a... k happy endu už není daleko.
Agenta
007 si zahrál charismatický skotský herec Sean Connery (*1930), „Bond girl“ švýcarská
herečka Ursula Andress (*1936), sexsymbol 60. let 20. století. Snad bych měl ještě dodat, že role agenta 007 Conneryho proslavila, ztvárnil jej ještě v dalších čtyřech filmech: Thunderball (1965), Žiješ jen dvakrát (1967), Diamanty jsou věčné (1971) a Nikdy neříkej nikdy (1983).
* * *
Ian
Lancaster Fleming (1908–1964) se narodil do bohaté a vážené
rodiny jako druhý ze čtyř chlapců. Když jeho otec v roce 1917
padl v první světové válce, nekrolog do Timesů napsal jeho
přítel Winston Churchill. Ian měl od mládí pověst sukničkáře
a kvůli románkům s děvčaty byl vyloučen, nejprve z Etonu a
později z vojenské akademie v Sandhurstu. Stal se
dopisovatelem Timesů a
korespondentem agentury Reuters v Moskvě. Po žurnalistické kariéře
následovala práce v bankovním sektoru a od roku 1939 služba u
kontradmirála Johna Godfreye, ředitele zpravodajské služby
britského námořnictva a předobrazu Bondova šéfa M. Z tohoto
postu poznal fungování britských tajných služeb, laboratoře
americké FBI i špionážní výcvik, podílel se na válečných
strategiích a operacích (včetně Goldeneye na obranu Gibraltaru) a
nakonec velel speciálnímu oddílu (30 Assault Unit), jemuž
přezdíval Rudí indiáni.
Po
válce si postavil dům na Jamajce, který pojmenoval Goldeneye (Zlaté
oko), a našel si práci jako zahraniční manažer Sunday Times. Na
jaře 1952 začal psát Casino Royale, první román s Jamesem
Bondem. S železnou pravidelností pak každý rok vydával nový
román: Žít a nechat zemřít (1954), Moonraker (1955), Diamanty
jsou věčné (1956), Srdečné pozdravy z Ruska (1957), Dr. No
(1958), Goldfinger (1959), atd. Poslední vyšel dva roky po jeho
smrti. Kult agenta 007
zasáhl celý svět, do autorovy smrti se prodalo více než 40
milionů výtisků!
V
roce 1962 měl premiéru film Dr.
No,
který se natáčel kousek od Flemingova domu a okamžitě
se stal hitem. Ian
Fleming zemřel na
infarkt 12. srpna 1964. 17. září se uskutečnila premiéra filmu
Goldfinger, který lámal
kasovní rekordy, a nastartoval doslova
„bondománii“.
Žádné komentáře:
Okomentovat