Každoroční výšlap organizovaný světelským Junákem a současně setkání ledečských oldskautů a přátel u Marianovy studánky.
Stejně jako loni (naleznete na tomto blogu zde) jsem přijal pozvání skautů k výstupu na Melechov. Na rozdíl od loňska napadlo letos trochu sněhu, takže jde vskutku o zimní akci.
Na nádraží se nás schází devět (z toho dva přijeli z Městce Králové) a čekáme na příjezd Posázavského pacifiku. Ze zastávky ve Smrčné šlapeme po modré turistické značce do Koňkovic a odtud neznačenou cestou lesem stále vzhůru,
dokud nenarazíme na žlutou turistickou značku. Po ní už je to jen kousek k Marianově studánce, v jejíž blízkosti mají ledečtí oldskauti rozdělaný oheň a v kotlíku si vaří čaj. Dlužno dodat, že studánka je tentokrát bez vody, a tak museli vzít zavděk vodou, kterou si přinesli.
Vzájemně se vítáme a Bill sbírá podpisy do oddílové kroniky. Opékáme si špekáčky z vlastních zásob, chvilku poklábosíme a účastníme se společného fotografování.
Stejnou cestou, jakou jsme přišli, se vracíme do Koňkovic a po silnici pokračujeme do Trpišovic, neboť návštěva hospůdky U Štěpánků patří k neměnným rituálům této akce.
Posedíme jen tak dlouho, abychom v klidu a pohodě sešli dolů k Sázavě a stihli vlak od Ledče.
Stejně jako loni (naleznete na tomto blogu zde) jsem přijal pozvání skautů k výstupu na Melechov. Na rozdíl od loňska napadlo letos trochu sněhu, takže jde vskutku o zimní akci.
Na nádraží se nás schází devět (z toho dva přijeli z Městce Králové) a čekáme na příjezd Posázavského pacifiku. Ze zastávky ve Smrčné šlapeme po modré turistické značce do Koňkovic a odtud neznačenou cestou lesem stále vzhůru,
dokud nenarazíme na žlutou turistickou značku. Po ní už je to jen kousek k Marianově studánce, v jejíž blízkosti mají ledečtí oldskauti rozdělaný oheň a v kotlíku si vaří čaj. Dlužno dodat, že studánka je tentokrát bez vody, a tak museli vzít zavděk vodou, kterou si přinesli.
Vzájemně se vítáme a Bill sbírá podpisy do oddílové kroniky. Opékáme si špekáčky z vlastních zásob, chvilku poklábosíme a účastníme se společného fotografování.
Foto Mravenec, respektive samospoušť jeho fotoaparátu |
Posedíme jen tak dlouho, abychom v klidu a pohodě sešli dolů k Sázavě a stihli vlak od Ledče.
Žádné komentáře:
Okomentovat