Společnost Nestlé, majitel čokoládovny Orion, ve spolupráci s Czechdesign, organizací dlouhodobě rozvíjející design v České republice loni vyhlásila designérskou soutěž „Kofila v limitovaném obalu“.
Soutěž dala příležitost mladým tvůrcům, stejně jako ji od firmy Orion dostal ve dvacátých letech minulého století Zdenek Rykr. Ve svých dvaceti letech určil Rykr nejen podobu tyčinky Kofila, ale i vizuální styl všech produktů Orion. Kromě typické čtyřcípé Orion hvězdy je na obalech Kofily dodnes také Rykrův mouřenín. A ten se jako neodmyslitelné ztělesnění značky objevil i na drtivé většině soutěžních návrhů.
Soutěž probíhala od 26. dubna do 26. května 2016 a zúčastnilo se jí 169 soutěžících z Čech i Slovenska, kteří dohromady zaslali 404 návrhů. Tvůrci vesměs navázali na odkaz Zdenka Rykra, který svůj typicky žlutý obal s mouřenínem popíjejícím šálek kávy navrhl v roce 1923 (ikonickou žlutou barvu chtěla Kofila zachovat i na nových obalech). První tři příčky v anonymním výběru nakonec obsadili čeští ilustrátoři a odnesli si odměny v hodnotě 70 000, 20 000 a 10 000 korun.
První místo získala Kateřina Kynclová (*1990), ilustrátorka, absolventka Uměleckoprůmyslové školy v Praze (obor ilustrace). Podle poroty nejlépe splnila zadání soutěže navázáním na tradici obalů tyčinky Kofila dané Zdenkem Rykrem. I když je návrh tvořen v souladu s nejaktuálnějšími trendy v ilustraci, nevytrácí se z něj Rykrův duch, čímž si porotu jednoznačně získal. Z postavy mouřenína použila jen hlavu a namísto vyplazeného jazyku napsala název tyčinky.
Druhé místo obsadila Markéta Michálková (*1984), ilustrátorka, absolventka Escola Massana v Barceloně (obor ilustrace). Její dekorativní motiv tvořený kávovým zrnkem zaplnil celou plochu obalu tyčinky a jasně evokuje původní Rykrovy návrhy. Autorka ručně překreslila kromě dekoru i písmo, které výrazně vystupuje z typického žlutého pozadí.
Třetí místo si zasloužil Lukáš Tomek (*1988), ilustrátor, absolvent Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (obor animace). Ve svém návrhu se výrazně inspiroval reklamní grafikou a ilustrací z třicátých let minulého století. Jednoduchá vektorová grafika lemuje ostře řezané mouřenínovy rysy a představuje specifický ilustrátorský styl, který návrh odlišuje od současného vizuálního stylu tyčinky Kofila.
Čtvrté místo získal Ján Vajsábel (*1973), vystudoval SPŠ dopravní v Bratislavě a následně absolvoval pomaturitní studium astronomie v Hurbanovu. Jeho návrh se inspiroval dobovou grafikou ve stylu art deco. Zlaté a modrofialové lomené plochy hází odlesky a vytvářejí luxusní dojem, z pravé strany vše pozoruje mouřenín s šálkem kávy v ruce.
„Původně jsme chtěli uvést na trh jen vítězný design. Sešly se ale tak skvělé návrhy, že jsme nakonec vyrobili první čtyři,“ uvedla Zuzana Spurná, manažerka značky Kofila. Nyní jsou k dostání v limitované edici dvou milionu kusů v Čechách a na Slovensku a přibližně na tři měsíce nahradí standardní obal.
V roce 1921 začal vytvářet obaly, propagační letáky a plakáty pro Maršner-Orion, později Orion, jednoho z největších výrobců čokolády a cukrovinek v meziválečném Československu. Jeho „vynález“ čokoládové hvězdy Orion, provazcového písma nápisu Orion i motiv mouřenína na obalu slavné tyčinky Kofila svědčí o nevídaných schopnostech mladého autodidakta. Byl zručný kreslíř a karikaturista, podílel se na tvorbě satirického časopisu Trn, psal fejetony, které si také často ilustroval, redigoval časopis Domov a svět. Dobrovolně ukončil život skokem pod rychlík na Barrandově 15. ledna 1940. Důvodem mohla být obava, aby se nedostal do rukou gestapa, nebyly však nalezeny žádné doklady, které by jeho krok objasňovaly.
„Původně jsme chtěli uvést na trh jen vítězný design. Sešly se ale tak skvělé návrhy, že jsme nakonec vyrobili první čtyři,“ uvedla Zuzana Spurná, manažerka značky Kofila. Nyní jsou k dostání v limitované edici dvou milionu kusů v Čechách a na Slovensku a přibližně na tři měsíce nahradí standardní obal.
* * *
Ale vraťme se ještě ke Zdenku Rykrovi. Narodil se 26. října 1900 v nádražní budově v Chotěboři a když mu bylo sedm let, přestěhoval se s rodiči do Kolína, kam byl přeložen jeho otec, drážní revident. Po maturitě na gymnáziu nebyl přijat na AVU, a tak si zvolil filozofickou fakultu s obory dějiny umění a klasická archeologie, které zakončil v roce 1924 doktorátem. Avšak stále se výtvarně zdokonaloval jako samouk. Záměrně rezignoval na jeden stylový modus, tvořil expresionisticky, realisticky, kubisticky, ale též v duchu novoklasicismu, smyslového realismu, neofauvismu, abstrakce, surrealismu, vytvářel koláže i asambláže, ale také plastiky a objekty. Byl současně konzervativní i avantgardní.  |
| Nové logo |
 |
| Původní logo |
V roce 1921 začal vytvářet obaly, propagační letáky a plakáty pro Maršner-Orion, později Orion, jednoho z největších výrobců čokolády a cukrovinek v meziválečném Československu. Jeho „vynález“ čokoládové hvězdy Orion, provazcového písma nápisu Orion i motiv mouřenína na obalu slavné tyčinky Kofila svědčí o nevídaných schopnostech mladého autodidakta. Byl zručný kreslíř a karikaturista, podílel se na tvorbě satirického časopisu Trn, psal fejetony, které si také často ilustroval, redigoval časopis Domov a svět. Dobrovolně ukončil život skokem pod rychlík na Barrandově 15. ledna 1940. Důvodem mohla být obava, aby se nedostal do rukou gestapa, nebyly však nalezeny žádné doklady, které by jeho krok objasňovaly.
Žádné komentáře:
Okomentovat