Přelomová práce PhDr. Michala Řezníčka, ředitele Státního okresního archivu Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, s definitivní platností vyloučila vztah mezi Světlou nad Sázavou a rodem Šternberků.
Ve 30. sborníku příspěvků o historii regionu Havlíčkobrodsko (o němž se více můžete dočíst na tomto blogu zde) ve své práci vyvrátil více než sto let tradované a regionálními autory stále opisované nesmysly o existenci šternberské tvrze jakožto předchůdkyně trčkovského zámku a o zástavě Světlé rodu Šternberků. Podrobně mapuje, jak a kdy k těmto omylům došlo, jak a kdo se na nich podílel. Eduard Doubek přebíral informace pro svou knihu Světlá nad Sázavou v zrcadle dějin (1992) z knihy Kronika města Světlé 1207.–1886. od Karla Seidlera (1887), který se zase odkazuje na díla Jaroslava Schallera Topographie des Königreiches Böhmen (1787) a Johanna Gotfrieda Sommera Das Königreich Böhmen (1843), který Schallera téměř přesně parafrázuje. Schaller jako pramen uvedl dokumenty rodiny Šternberků, zaměnil však v něm zmíněný hrad Swietlow za Světlou. Navíc Albert ze Šternberka je ve skutečnost Albrecht, syn Viléma, který zdědil východomoravské panství Světlov. Své statky předal Albrecht Štěpánovi ze Šternberka, který byl členem zábřežské větve rodu, tedy jeho vzdálený bratranec, nikoli bratr, jak píše Schaller, a už vůbec ne syn, jak uvádí Seidler!
Druhým omylem je postava manželky Buriana Ladislava z Valdštejna, majitele Světlé v letech 1637–1645. Nebyla jí ovšem Marie Anna ze Šternberka, jak původně napsal Jeroným Solař, ale Anna Marie ze Starhemberka. Na omluvu Solaře je však třeba dodat, že patrně vycházel ze zápisu v zemských deskách z roku 1649, kde je – patrně chybou zapisovatele zemských desek – skutečně uvedena Anna Marie ze Šternberka.
„Tradice šternberské středověké držby ve Světlé,“ píše Michal Řezníček, „zakořenila nejen v místopisné a historické literatuře. Její nejviditelnější připomínkou je vyobrazení šternberského erbu na stěně děkanského kostela sv. Václava.“
Žádné komentáře:
Okomentovat