Podzimní knižní veletrh

Literatura nebo život, tak zní motto letošního 27. ročníku Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě

Koná se už od roku 1991 a jeho prvotním cílem bylo zprostředkování kontaktů mezi novými nakladatelstvími a knihkupci. Letošního ročníku se zúčastnil rekordní počet 183 vystavovatelů, dokonce byl prý letos takový zájem, že byli někteří na čekací listině pro případ, že by někdo odřekl. Veletrh s množstvím besed, křtů, autogramiád i autorských čtení probíhal jako vždy ve všech prostorách Kulturního domu Ostrov, nechyběla ani tradiční Literární kavárna Petrkov nebo nově vyhrazený prostor PEN klubu. Během dvou dnů prošlo veletrhem na 17 tisíc návštěvníků a každý si určitě v pestré nabídce našel to své.

Mezi četnými hosty veletrhu byl také Robert Fulghum (*1937, Waco, Texas), americký spisovatel, unitářský pastor, filosof, učitel, zpěvák a malíř. Během svého života vystřídal mnoho povolání pracoval jako kopáč, kovboj na farmě v Texasu, závodil na místních rodeích, pracoval ve firmě IBM, pak také jako barman a učitel hry na kytaru. Je zakládajícím členem kapely The Rock Bottom Remainders, s níž hraje na charitativních koncertech, a je členem The Beat Goes On Marching Band v Portlandu v Oregonu, kde příležitostně pochoduje v přehlídkách, hraje na činely a tamburíny. Prodal na 20 milionů knih ve 37 jazycích, v padesáti jej proslavila kniha Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce. Byl třikrát ženatý, žije střídavě na houseboatu na Lake Union v Seattle, na samotě v horách v Utahu a v Kolimbari na Krétě. 

Mě lákala především beseda s Ing. Karlem Pacnerem (*1936 v Janovicích nad Úhlavou), autorem mnoha knih o kosmonautice a špionáži, členem Klubu autorů literatury faktu (KALF) a Obce spisovatelů. Po absolvování Vysoké školy ekonomické nastoupil roku 1959 v redakci Mladé fronty, pozdější MF Dnes, kde strávil celý život. Věnoval se popularizaci vědy, zvláště kosmonautiky, od začátku roku 1990 rovněž nejnovějším dějinám a později historii špionáže, od té doby občas píše i politické komentáře. Na jaře 2001 odešel do důchodu. Obdržel ceny za popularizaci Akademie věd ČR a Rady vlády pro vědecký a technologický rozvoj ČR. 
Na besedě, či lépe řečeno přednášce, krátce promluvil o třetím dílu knihy Géniové XX. století, který vyšel v srpnu, a obšírněji představil svoji novou knihu Tajný závod o Měsíc, kterou v dubnu pokřtil jeho starý kamarád dr. Jiří Grygar. Ve třech zmíněných dílech Géniů popsal životy asi devadesáti vědců, inženýrů a dalších specialistů, na jejichž poznatcích je založena naše civilizace 20. století. Jak řekl, byla to úmorná, ale zajímavá práce a když začínal – ale i později – měl obavu, jestli to dotáhne do konce. Podařilo se.

Více a podrobněji se rozhovořil o kosmonautice, vzpomínal na nezapomenutelný zážitek, když na Kennedyho základně na Floridě viděl v červenci 1969 start Apolla 11 s prvními lidmi na Měsíc. Nikdy nic dramatičtějšího jsem nezažil, řekl. A o tom je nová kniha – a samozřejmě také o sovětském úsilí dostat se na Měsíc, z čehož se Rusové až do roku 1989 vykrucovali a snahu zatajovali.