Návrat ze setkání toulkařů v Kytlicích

(předchozí článek Setkání toulkařů v Kytlicích II)
Cestou z Kytlic se krátce zastavujeme v Chrastavě a následně v nedalekém Machníně

Chrastava leží asi osm kilometrů severozápadně od Liberce a má asi šest tisíc obyvatel. Bývala střediskem textilního a strojírenského průmyslu, byly zde pobočky textilních továren textilana, Bytex a Mykana a strojirenské závody Elitex, Liberecké vzduchotechnické závody a Strojní a traktorová stanice. Chrastava je jedním z měst v Libereckém kraji, které blesková povodeň v srpnu 2010 postihla nejvíce. Tisíciletá voda způsobila jen na obecním majetku škody za 180 milionů korun. Proud vody odnesl čtyři mosty a sedm lávek, zboural několik domů a další museli později zdemolovány. Čtyři mostky přes řeku Jeřici byly nahrazeny unikátními zvedacími lávkami ze železa a dřeva. Každá z nich stála dva miliony korun, většinu nákladů uhradilo město z dotace na obnovu po povodni, zbytek z veřejné sbírky. Lávky jsou na březích upevněné vždy na dvou sloupech, po nichž se mohou posouvat nahoru a dolů. Jejich zvednutí ale není snadnou záležitostí, čtyřem hasičům to trvá hodinu, dolů to jde podstatně rychleji, asi dvacet minut.

Pár kilometrů za Chrastavou odbočujeme do Machnína. Auto necháváme u kostela a od rozcestníku stojícího před mostem přes Lužickou Nisu jdeme podél ní po žluté značce. Po necelých dvou kilometrech jsme u železniční zastávky Machnín hrad, přecházíme koleje a prudce stoupáme ke zřícenině hradu Hamrštejn.
Vypíná se na skalnatém ostrohu nad řekou, nad jedním z nejstarších hamrů v Čechách. V okolí Hamrštejna se dolovalo železo, cín a olovo až do poloviny 18. století, kdy se těžba přestala vyplácet a byla zastavena. Čilý hospodářský život se do údolí pod hradem vrátil po roce 1826, kdy zde liberečtí podnikatelé Siegmund a Neuhäuser postavili textilní továrnu a využili přitom příhodného spádu řeky Nisy. Byl to sice významný zásah do krajiny, ale údolí více změnila stavba viaduktu železnice Liberec – Žitava v letech 1856–1859. Tehdy také byl hlubokým zářezem oddělen skalní ostroh se zříceninou hradu Hamrštejna od ostatní krajiny a stal se přístupným pouze pěším turistům.

Z hradu se dodnes zachovala obvodová hradební zeď vysoká skoro dva metry, zbytky dvou věží, zdivo obytné budovy a ve skále vytesané sklepy. 

Severní věž má v průměru asi 10 m a zdivo asi 1,5 m silné, jižní má zdivo o metr silnější a ještě dnes je asi 10 m vysoká. 

Hradní brána ležela v jižní části hradby, která se 9. září r. 1882 zřítila do údolí. Úkolem hradu bylo střežit nejen železný hamr, ale také nedaleké doly na vzácné kovy a cestu od Liberce přes Chrastavu a Hrádek nad Nisou na Žitavu. Doba jeho vzniku není přesně známa. Poprvé se připomíná v listině z roku 1357. Majiteli byli frýdlantští Biberštejnové, ale v jeho dějinách vystupují rody Dachsů, Hohenzollernů a Redernů. V kupní smlouvě z roku 1558 se hrad poprvé uvádí jako pustý. 
Vracíme se dolů, přecházíme trať a po modré značce sestupujeme k řece. V těsném sousedství viaduktu se nachází transbordér, unikátní lanovka, jediná svého druhu v Česku. Provoz byl slavnostně zahájen v neděli 10. 10. 2010. 

Jednoduchá konstrukce s dřevěnou kabinkou o nosnosti jedné tuny může z jednoho břehu Lužické Nisy na druhý přepravit najednou až šest osob. Třiadvacetimetrovou vzdálenost překonávají lidé ve vozíku vlastními silami, posouvání lana díky systému kladek zvládnou i malé děti. 

Co stavbě předcházelo? Náměstek primátora hlavního města Prahy Ing. Pavel Klega se rozhodl, že pomůže některé povodněmi postižené obci. Oslovil svého přítele světoznámého architekta prof. Ing. Martina Rajniše, který přišel s nápadem transbordéru. Ten v té době existoval v Evropě a pravděpodobně i na světě jeden jediný v Německu na řece Niers v Porúří. Jeho autorem je profesor na univerzitě v německých Cáchách Mirko Baum, Čech kdysi působící i v Liberci. Náměstek Klega zajistil sponzory (převážně pražské, včetně sebe samého a své paní) v celkové výši cca 650 tisíc Kč, architekt Rajniš oslovil město Chrastava a to jeho nabídku s vděčností okamžitě přijalo. Rajnišova stavba je zhotovena ze dřeva z lesů okolo Chrastavy, samotná realizace trvala pouhých osm dní. 

Nové pojízdné přemostění ocenili nejen turisté, ale především obyvatelé odlehlé části Andělské hory zvané Kolonka, kteří museli kvůli spadlému mostku volit o půl hodiny delší cestu k železniční zastávce.