Toulky po horách 2021 (I)

Poprvé nikoli po Slovensku, ale z důvodu koronavirové pandemie po moravské straně Bílých Karpat, které se rozprotírají podél česko-slovenské hranice na ploše 747 km2.

Rychlíkem Slovácký expres nás do Uherského Brodu přijíždí hned několik, a tak společně hledáme na autobusovém terminálu zastávku autobusu, kterým bychom se dopravili do blízkosti našeho ubytování, neboť se nám nechce jít s bágly přes celé město.

Po ubytování ve dvoulůžkovém pokoji moderně zařízeného domova mládeže SPŠ a Obchodní akademie...

... vydávám se za poznáním Uherského Brodu, který jsem v minulosti nikdy nenavštívil, ale při cestě na Slovensko vždy jen objížděl po obchvatu.

Uherský Brod je jedním z nejstarších sídel jihovýchodní Moravy. Počátky historického osídlení města, jehož původní jméno „Na Brodě“ připomíná brod přes řeku Olšavu, sahá do 10. až 12. století. Příhodná poloha, mírné klimatické podmínky a blízkost významných obchodní cest vytvořily předpoklady k tomu, aby osada postupně vyrostla v silné hospodářské středisko na východní hranici mladého českého státu. 

Významným mezníkem v jeho historii je 29. říjen 1272, kdy český král Přemysl Otakar II. povýšil Brod na město královské a udělil mu různá privilegia. Jako hraniční, pevnostní město, musel Brod čelit nájezdům Uhrů. Těžké chvíle prožíval i v období husitských válek, kdy se stal v podstatě průchodištěm husitských vojsk a také jejich důležitým opěrným bodem. Další útrapy přinesla městu válka Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem a na počátku 17. století ničivé nájezdy uherských rebelů Štěpána Bočkaje. Také doba pobělohorská přinesla ničivé nájezdy vojsk a morové rány, což byly pohromy způsobující hospodářský úpadek, z něhož se Brod vzpamatoval na počátku 18. století. Dnes má 16,5 tisíce obyvatel a zdejší průmysl prezentují Slovácké strojírny a především Česká zbrojovka, v níž se v letech 1959 až 1984 vyrobilo mimo jiné bezmála milion kusů samopalu vzor 58 a dnes ze zde vyrábějí útočné pušky Bren, granátomety, pistole a také malorážky a kulovnice.

Dlouholetou tradici má v Uherském Brodě vaření piva, sahá až do středověku. Není bez zajímavosti, že i Martin Komenský, otec „učitele národů“ byl členem zdejšího cechu pivovarníků. Nájemce panského pivovaru, sládek František Bedřich Janáček (1845–1925) si pro neshody s majitelem postavil v letech 1894–1895 vlastní pivovar, který poznenáhlu vytlačoval okolní zastaralé pivovary včetně panského ve městě. V roce 1921 převzal vedení rodinného podniku syn Jaromír, který pivovar zveleboval až do znárodnění v roce 1948.

V roce 1993 pivovar získali v restituci potomci původního vlastníka, v roce 2009 pivovar odkoupila a. s. Pivovary Lobkowicz Group. Kvůli časté záměně Františka Bedřicha Janáčka se skladatelem Leošem Janáčkem byl v roce 2012 Pivovar Janáček přejmenován na Pivovar Uherský Brod. V roce 2020 pivovar osiřel, výroba byla přesunuta do sesterského pivovaru v Černé Hoře.

Z významných uherskobrodských rodáků je třeba připomenout divizního generála Vojtěcha Lužu (1891–1944) a spisovatele Františka Kožíka (1909–1997), své dětství zde prožil Jan Amos Komenský (1592–1670).

*  *  *

Společenskou i architektonickou dominantu města představuje renesančně a barokně přestavěná pozdně gotická budova radnice na Masarykově náměstí. Na vrcholu její věže stojí od roku 1715 socha Spravedlnosti. Zajímavostí jsou věžní hodiny, které vytvořil hodinář František Lang a v roce 1723 je doplnil soškou Černého Janka, který podle pověsti zachránil město před vpádem tureckých kuruců.

Uprostřed Masarykova náměstí, na místě dřívější radnice, zbourané na počátku 18. století, se nalézá barokní kašna se sochou svatého Floriana, patrona hasičů, a v jejím těsném sousedství byl roku 1992 za účasti prezidenta ČSFR Václava Havla byl odhalen památník k 400. výročí narození J. A. Komenského. Dílo sochaře Ivana Theimera v podobě obelisku má název Via Lucis neboli Cesta světla. Jsou na něm vyryty citáty a záznamy vztahující se ke Komenskému. Želva podpírající sloup je symbolem věčnosti, vyjadřuje moudrost, stálost a pokoru, chlapci pouštějí do světa papírové lodičky:

Vynikající barokní architekturu představuje farní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, stojící rovněž na Masarykově náměstí. Byl vybudován podle plánů italského architekta Domenica Martinelliho v letech 1717–1733. Venkovní ráz kostela doplnila v letech 1879–1881 přístavba 60 metrů vysoké věže podle arcibiskupského architekta Gustava Meretty. Bylo na ni použito zdivo ze zbouraných městských bran.

Obcházím náměstí, kolem něhož jsou v dlažbě umístěny mosazné cedulky připomínající významné události ve městě, a mířím k dominikánskému klášteru a kostelu Nanebevzetí Panny Marie, jedné z nejstarších a největších pamětihodností na Uherskobrodsku.

Předchůdcem nynějšího barokního kostela byl původně gotický kostel s jednou věží. Byl postaven tehdejším českým králem Přemyslem Otakarem II. v souvislosti s povýšením Uherského Brodu na město královské. Příchod dominikánského řádu do Uherského Brodu je datován k roku 1262 a je spojován se jménem prvního převora Melchiora. Současnou barokní podobu kostela i kláštera realizovala koncem 17. století hraběnka Eleonora Kounicová, rozená Dietrichsteinová.

Interiér kostela je velmi působivý zejména svou nádhernou barokní výzdobou, na níž se podílel Josef Winterhalter. Předmětem zvláštní úcty je růžencový oltář s obrazem černé Madony v překrásném barokním rámu.

Následuje článek Toulky po horách 2021 (II)