Toulky po horách 2021 (V)

Předchozí článek Toulky po horách 2021 (IV)

Na Velkou Javořinu, nejvyšší vrchol Bílých Karpat

Tentokrát si ze dvou možností odjezdu autobusu vybíráme ten pozdější, abychom na Holubyho chatu pod Velkou Javořinou nepřišli zbytečně brzy. Těšíme se na kapustnicu a halušky, které provozovatel chaty Ivaně slíbil. Musím ve vzpomínkách zabrousit hodně daleko, abych si připomněl, že jsem na Holubyho chatě obědval na služební cestě do Chirany Stará Turá (v roce 1978) a podruhé o týdenní dovolené při túře z kempu Dubník ve Staré Turé do Lubiny (1. 7. 1984)...

*  *  *

Vystupujeme na zastávce Horní Němčí, rozcestí Javořina a po červeně značené Cestě Hrdinů SNP se vydáváme na Velkou Javořinu. Za rozcestím Kamenná búda (645 m), kde se nachází lesní lovecká chata z roku 1903, opouštím ostatní a odbočuji vpravo po cyklostezce č. 5052. Budu to sice mít o tři kilometry dál, ale je na ní několik kešek a chci si vyzkoušet jejich hledání nikoli s GPSkou, ale pomocí svého „chytrolína“. Cyklostezka je bývalá silnice III. třídy, kterou Zlínský kraj převedl na Lesy ČR. Její rekonstrukce byla hrazena převážně v rámci přeshraničního projektu z dotací EU, náklady činily téměř 38 milionů korun bez DPH a včetně infrastruktury. 

Cestou tedy lovím kešky, jedna z nich je v blízkosti božích muk postavených na památku Marie Málkové z Nivnice, kterou v roce 1947 při návratu ze mše svaté na Javorině zabil blesk:

Na státní hranicí odbočuji z cyklotrasy doleva a prudce stoupám po červené hřebenovce na okraj lesa. K rozcestníku Velká Javorina-hrebeň se obloukem vrací cyklotrasa a společně pokračují pohodlnou cestou kolem Památníku česko-moravsko-slovenské vzájemnosti slavnostně odhaleného 7. června 1990. Velká Javořina je už od roku 1845 tradičním místem slavnostních setkání Čechů, Moravanů a Slováků. Tehdy se tu poprvé sešli Slováci na popud Samuela Jurkoviče, učitele v Sobotišti, aby oslavili vydání prvního čísla Slovenských národných novín redigovaných Ľudovítem Štúrem. V roce 1882 se tu veřejně deklarovala potřeba československé vzájemnosti. Posílila po roce 1918, kdy Velká Javořina přestala být pohraničním kopcem, po sametové revoluci 1989 se tradice obnovila a udržela se i po rozpadu federace.

V dáli ční k nebi obrovský televizní a radiový vysílač. Za jeho vznikem stáli amatérští nadšenci ze Staré Turé, kteří toužili sledovat vysílání ČsT, jejíž signál byl tehdy jen v okolí Bratislavy, a jak zjistili, i na Velké Javořině. Historicky první vysílač na Velké Javořině šířil 1. program televize z patnáctimetrového stožáru od konce března 1958. Za dva roky byla vybudována železobetonová věž, od května 1979 začalo vysílání 2. programu a v létě 1990 vysílání rozhlasu v pásmu FM. Zvýšené nároky na příjem televizních i rozhlasových signálů vedl k vybudování nové věže, která začala vysílat v roce 1994.

Původní rádioreléová věž byla v roce 2004 zbourána. Nový stožár z VSŽ Košice má výšku 131 metrů a signál DVB-T začal šířit v prosinci 2009.

Vrchol Velké Javořiny (970 m) obcházím zleva a mírným klesáním se dostávám k Holubyho chatě. Základní kámen původní chaty byl položen roku 1923. Jak stavitel Josef Jirásek z Uherského Brodu slíbil, do roka byla chata postavena, slavnostně ji otevřeli 6. července 1924. Pojmenovali ji z úcty k životu a dílu evangelického faráře a uznávaného botanika Jozefa Ľudovíta Holubyho (1836–1923), který se jejího otevření nedožil, neboť zemřel 15. června 1923. Chata však sloužila jen dva roky, 6. prosince 1926 shořela, zůstaly jen kamenné základy a zděný komín. 

V červenci 1928 byl položen základní kámen nové chaty. Slavnostně otevřena byla 22. června 1930, ale zkolaudovaná o rok později v zimě. Byla majetkem Klubu českých turistů v Uherském Brodě, ale stála na slovenském území, takže po roce 1939 a rozpadu Československa měla rozhraničovací komise na tomto místě problém s posunem hranice. V době SNP chatu občas využívali partyzáni z v oddílu Hurban velitele Miloše Uhra z nedaleké Lubiny. V dubnu 1945 byla krátce obsazena německým vojskem, které po postupu fronty odešlo.

Za socializmu chata vícekrát změnila majitele – byly jimi Stredoslovenské hotely Ružomberok, Turista, n. p. Piešťany a Reštaurácie a jedálne Trenčín. Ty v roce 1968 financovaly rozsáhlejší rekonšsrukci celé chaty, vodovod i kanalizaci. Po roce 1989 koupil chatu její tehdejší správce Miroslav Masarik, od listopadu 2006 byl majitelem Miroslav Martinček, který několik let uzavřenou chatu zprovoznil a vrátil jí nejen někdejší podobu, například v letech 2010–2011 dostavbou terasy. Jeho zásluhou se také na průčelí chaty objevila nová Holubyho bysta od akademického sochaře Stana Mikuša. 

Dnes je majitelem chaty Ars Technology, s. r. o., Bratislava a provozovatelem restaurace a ubytování Holubyho krajina, s. r. o., Bratislava.

*  *  *

Nám je celkem jedno kdo je majitelem a kdo provozovatelem, podstatné je, že slib daný Ivaně nebyl dodržen, takže stojíme před zavřenou chatou. Nevěřícně kroutíme hlavou a nadáváme v duchu i nahlas, vždyť jsme si záměrně nevzali svačinu... Ale co, do Květné to není daleko a navíc z kopce!

Následuje článek Toulky po horách 2021 (VI)