Týden v Kytlicích (VIII)

(předchozí článek Týden v Kytlicích VII)

Exkurze v české sklářské a designérské firmě Lasvit

Než se vydáme do kopců Lužických hor, jedeme do Nového Boru na návštěvu sklářské a designérské firmy Lasvit, která od roku 2019 sídlí na Palackého náměstí. 

Zde zrekonstruovala dvě původní barokní roubenky z roku 1790 a v prostoru mezi nimi postavila Skleněný dům. Zvenčí lze tento komplex obdivovat kdykoliv, ale podívat se do interiérů umožňuje firma výhradně v pátek v devět hodin.  

Oba historické a památkově chráněné domy, které v minulosti sloužily místním sklářům, byly očištěny od nevhodných zásahů z 80. let minulého století a citlivě renovovány. 

Napadené trámy byly při rekonstrukci nahrazeny novými

Dům stojící na rohu náměstí a Palackého ulice má dochované původní klenby a schodiště, jsou zde k vidění také dřevěné kolíčky ve stěně, které umožňovaly následné použití vnitřní omítky:

Vstupní prostor doplňují díla sklářských mistrů. 

Na dvou protějších stěnách visí prototypy sklobetonových vitráží Oheň a sklo I a Oheň a sklo II dvou předních českých sklářských výtvarníků Stanislava Libenského (1921–2002), od jehož narození letos uplynulo 100 let, a jeho manželky Jaroslavy Brychtové (1924–2020).

Původní černou kuchyní se prochází do nově postaveného Skleněného domu. Jeho autoři jsou z architektonické kanceláře ov-a, kterou v roce 2007 založili Jiří Opočenský a Štěpán Valouch, absolventi Fakulty architektury ČVUT. 

Samotný dům je betonový, dvoupodlažní, hlavním prostorem je velká výstavní místnost zakončená betonovým klenutým stropem spočívajícím na čtyřech betonových sloupech. Tam bohužel právě probíhá jakési jednání, takže se musíme spokojit s výstavkou skla v jídelně, do které jsme prošli jakýmsi spojovacím krčkem z černé kuchyně. Průvodkyně nás upozorňuje na sklo „Yakisugi“ nazvané podle tradiční japonské metody konzervace dřeva, které se – aby bylo odolné vůči vnějším vlivům jako například déšť či útoky hmyzu – mírně opálí ohněm („yaki“ znamená doslova zahřát ohněm) a získá černou barvu (k čemuž odkazuje část slova „sugi“). Při pohledu zblízka je dobře vidět pravidelně popraskanou a vyboulenou strukturu.

Konferenční stolek

V přízemí čeká návštěvníky velké překvapení – dvacet metrů hluboká studna, která byla náhodně objevena během stavby. Nejzajímavější je ovšem obložení domu inspirované tradiční břidlicovou taškou, která se na stavbách na Českolipsku používala už dávno v minulosti. Tisíc čtyři sta skleněných šablon je uchycených na kovové konstrukci, která kopíruje tvar domu. Dosažení efektu „skleněné břidlice“ si vyžádalo několik měsíců zkoušení. Každá šablona je svou podobou originálem, stejně jako tomu bývalo i u štípané břidlice. 

Skleněný dům je přitažlivý i po setmění. Pokud se uvnitř pracuje, přenáší se světlo na skleněnou fasádu a dům tak vlastně svítí. Jak v jednom rozhovoru řekl zakladatel a majitel společnosti Leon Jakimič, Skleněný dům je unikátní lampou ve městě, znakem obnovy a nového sebevědomí sklářství v regionu, jakýmsi „majákem sklářství v severních Čechách“.

Na nádvoří stojí naproti Skleněnému domu Černý dům obložený ve stejném stylu, ovšem namísto skla použili architekti speciální černou cementovou obkladovou šablonu. Třináct metrů vysoký prostor otevřený do krovu disponuje jeřábovou dráhou umožňující zkušební montáže skleněných instalací. 

Tvar obou nových domů je zkoncentrován do obdélného půdorysu zastřešeného valbovou střechou a s trochou nadsázky je lze prohlásit za architektonickou metaforu světla a tmy. Jejich dostavba uzavřela areál, který podle průvodkyně v budoucnu ještě čeká výstavba poslední budovy na místě dnešních garáží. Lasvit získal za tuto rekonstrukci a dostavbu Cenu Karla Hubáčka pro nejlepší stavbu Libereckého kraje, Českou cenu za architekturu, vyhlašovanou Českou komorou architektů a mezinárodními porotci byl oceněn v soutěži Dezeen Awards 2020.

*  *  *

Světově proslulou sklářskou společnost Lasvit, která má dnes kolem čtyř set zaměstnanců, založil v roce 2007 liberecký rodák Leon Jakimič (*1975) spolu s Alešem Stýblem. V roce 2017 firma koupila sklárnu Ajeto v Lindavě a spolupracuje s několika dalšími sklárnami v okolí. Je zaměřena na designování, vývoj a zakázkovou výrobu designových svítidel a skleněných uměleckých plastik. Díla Lasvitu a jeho designérů jsou k vidění ve veřejných prostorách prestižních hotelových řetězců, kasin a luxusních paláců, nejvíce v Číně, Hongkongu, Indonésii, Singapuru, Dubaji a USA. Velikost zakázek se různí. Například v obchodním centru Praze na Chodově má firma instalováno šedesát kusů svítidel, jinde je to třeba jeden velký kus designovaný přesně pro dané prostředí. Největší instalací, kterou má firma za sebou, jsou dva obrovští křišťáloví draci, kteří spolu bojují o gigantickou kouli v lobby přepychového hotelu Imperial Palace na ostrově Saipan v souostroví Severní Mariany. Celá pečlivě nasvícená instalace měří na délku 60 metrů a váží 40 tun. Skládá se totiž z 2,5 milionu individuálně svítících krystalů, jejichž barvu lze měnit a vytvářet tak světelnou show.

Následuje článek Týden v Kytlicích (IX)