Karel Seidler ve své Kronice města Světlé od roku 1207.–1886. uvádí, že v roce 1427 byla Světlá vypálena husity. Pravda to je i není. Pravda je, že bylo vypáleno město Světlá, ale není pravda, že to byla Světlá, která má dnes zeměpisné upřesnění nad Sázavou (nemluvě o tom, že tehdy rozhodně nemohla být městem)!
Seidler si to z prstu nevycucal, ale použil tvrzení J. Schallera, který ve svém díle Topographie des Königreichs Böhmen (Czaslauer Kreis) z roku 1787 píše, že v roce 1427 došlo u Světlé ke krvavé bitvě, při které celé město lehlo popelem. K této bitvě ovšem došlo u městečka Zwettl (Světlá) v Dolním Rakousku.
Když po prohrané bitvě u Ústí nad Labem (16. června 1426) vtrhly na jižní Moravu katolické síly pod velením vévody Albrechta Habsburského (1397–1439), zetě Zikmunda Lucemburského, málem padla Břeclav, ale Prokop Holý (1380–1434) v čele husitských vojsk rychlým přesunem městu pomohl. Katolíci se stáhli, ale na jaře roku 1427 se s husity utkali u Zwettlu. O zhruba čtyřhodinové bitvě jsou různorodé informace, dokonce ani datum není zcela jasné! Historici většinou pracují s datem 14. března, ale objevuje se i 25. březen... Podstatné je to, že výsledkem byla opět porážka katolického vojska a zhruba čtyři tisícovky mrtvých na jejich straně. Husité po vítězné bitvě město zapálili a vrátili se domů.
Bitvou u Zwettlu zahájili novou etapu husitského válečnictví, neboť dosáhli prvního významného úspěchu na zahraničním území. Šlo o první zahraniční „spanilou jízdou“ neboli rejsu. V letech 1427–1433 podnikli husité několik zahraničních rejs do Horních Uher, Slezska, Lužice, Saska a Falce, které se staly zdrojem kořisti a získání zásob.
* * *
Znak města na internetu publikoval Isidor Welti dne 13. července 2020.
Žádné komentáře:
Okomentovat